15. VZDĚLÁVACÍ A DISKUZNÍ GASTROENTEROLOGICKÉ DNY

V rámci tradičních karlovarských gastroenterologických dnů zaštítila společnost Takeda satelitní sympózium věnované problematice vedolizumabu v terapii nespecifických střevních zánětů.

Karlovy Vary 30. 11. 2018

Satelitní sympozium společnosti Takeda

 

V rámci tradičních karlovarských gastroenterologických dnů zaštítila společnost Takeda satelitní sympózium věnované problematice vedolizumabu v terapii nespecifických střevních zánětů. Tři přednášky přednesli autoři, kteří se problematice IBD dlouhodobě věnují a patří v gastroenterologické komunitě k autoritám pro tuto problematiku.

V první přednášce MUDr. Jana Koželuhová shrnula nová data ze studie VERSIFY1potvrzující účinnost vedolizumabu. Jedná se o multicentrickou, prospektivní, open label studii fáze 3b u pacientů s Crohnovou chorobou. V registračních studiích GEMINI 2 a 3, které prokázaly efektivitu a bezpečnost vedolizumabu v této indikaci, nebyl hodnocen jeho vliv na slizniční hojení. Studie VERSIFY si dala za cíl ozřejmit efektivitu vedolizumabu v dosažení endoskopické remise a slizničního zhojení u pacientů se středně těžkou a těžkou Crohnovou nemocí. Primární endpoint byl v této studii endoskopická remise (SES-CD ≤ 4) v 26. týdnu terapie. Tohoto cíle bylo dosaženo u 12 % pacientů celkem, u anti-TNFα naivních pacientů pak ve 20 %. Důležitým sekundárním endpointem bylo dosažení slizničního zhojení (absence ulcerací). Toho dosáhlo 15% pacientů v celkové populaci a 24% pacientů anti-TNFα naivních. Další sekundární endpoint (endoskopická odpověď definovaná jako pokles v SES-CD o ≥50% oproti výchozímu stavu) byl pak dosažen u 25 % všech pacientů a 28 % pacientů anti-TNFα naivních. Bezpečnost a tolerance vedolizumabu byla srovnatelná s výsledky jiných dlouhodobých klinických studií a tzv. real-world daty. Prokázaná účinnost v dosažení endoskopické odpovědi potvrzuje roli vedolizumabu jako možné biologické léčby první linie po selhání konvenční terapie u pacientů se středně těžkou a těžkou aktivní Crohnovou nemocí.

Druhou a prezentovanou prací byly výsledky studií provedených konsorciem  VICTORY.2,3,4 Šlo o  multicentrickou, tzv. propensity score-matched analýzu pacientů s IBD, jejímž cílem bylo srovnat bezpečnost a také účinnost léčby vedolizumabem v porovnání s terapií anti-TNFα přípravky. Propensity score matching je metodou vyrovnávající různé parametry v obou skupinách – například věk, pohlaví, předchozí hospitalizace, rozsah a tíži postižení, dependenci nebo rezistenci na kortikosteroidy apod. Do hodnocení účinnosti léčby ulcenrózní kolitidy bylo zahrnuto 334 pacientů. Pacienti léčení vedolizumabem měli signifikantně vyšší 12 měsíční kumulativní úspěšnost v dosažení klinické remise a endoskopického zhojení a numericky vyšší úspěšnost v dosažení steroid-free remise ve srovnání s pacienty léčenými anti-TNFα. Podobně byla hodnocena účinnost léčby u Crohnovy choroby (n=538). Zde pacienti léčení vedolizumabem dosáhli signifikantně vyšší 12 měsíční kumulativní úspěšnosti v dosažení endoskopického zhojení a numericky v dosažení klinické remise a steroid-free remise. Pacienti s Crohnovou chorobou s postižením tračníku měli signifikantně vyšší pravděpodobnost odpovědi na léčbu vedolizumabem než pacienti léčení anti-TNFα. Četnost závažných infekcí a závažných nežádoucích události byla taktéž nižší při léčbě vedolizumabem (n=872).

Prof. Milan Lukáš se zaměřil v navazující přednášce na vhodný výběr pacientů k léčbě vedolizumabem při stávajících podmínkách úhrady v ČR u pacientů, u kterých je léčba. Na základě jednání Pracovní skupiny pro IBD a výboru ČGS došlo k podpisu Společného stanoviska ČGS a VZP ČR k výkladu pojmu kontraindikace pro systémovou anti-TNFα biologickou léčbu idiopatických střevních zánětů5 ve vztahu k použití vedolizumabu. Tyto kontraindikace zahrnují zejména:

  • hypersenzitivitu na anti-TNFα LP
  • autoimunitní onemocnění (i v případě jeho aktuální remise): demyelinizační onemocnění, systémový lupus erytematodes
  • aktivní infekční onemocnění: chronická hepatitida B HbsAG pozitivní, infekce vzniklé v souvislosti s terapií anti-TNFα vedoucí k jejímu ukončení
  • maligní onemocnění v anamnéze
  • srdeční selhání NYHA III-IV
  • závažná forma CHOPN, závažné kožní komplikace anti-TNFα léčby
  • věk nad 65 let a současně nemožnost použití konvenční léčby
  • primární sklerózující cholangitida
  • stav po orgánových transplantacích
  • primární neúčinnost terapie jedním anti-TNF preparátem u pacientů s UC

Prof. Milan Lukáš pak na několika kazuistických příkladech demonstroval možné použití vedolizumabu na základě výše citovaného stanoviska: u pacienta s roztroušenou sklerózou a staršího pacienta ve věku přes 70 let selhávajícího na standardní léčbě, pacientky s výraznými kožními komplikacemi anti-TNFα – pyodermií a ztrátou efektu původní léčby.

I další řečník, docent Vladímír Zbořil, se ve svém sdělení zaměřil na vlastní klinické zkušenosti s vedolizumabem. V úvodu krátce shrnul patofyziologický mechanismus působení vedolizumabu s důrazem na jeho selektivní působení ve střevě, jehož pozitivním důsledkem je právě již výše zmíněná bezpečnost léčby.6,7 Anti-TNFα terapie je často spojována s hypersenzitivitou organizmu vůči podávanému léku, projevující se jako akutní či opožděná reakce s řadou možných projevů.8,9,10 Jednou z možností, jak tento problém překonat, je desenzitizace, která je časově a metodicky náročná11. Vedolizumab umožňuje pak jednoduchý a účinný způsob, jak pacientům zajistit další účinnou terapii.

Následně doc. Zbořil prezentoval soubor pacientů z brněnského pracoviště, kontraindikovaných k anti-TNFα léčbě.5 První skupinou bylo několik pacientů s prokázaným nebo suspektním demyelinizačním onemocněním CNS, u kterých je terapie z důvodu rizika zhoršení neurologického onemocnění léčba anti-TNFα kontraindikována. Jde o další skupinu pacientů, kde je vedolizumab účinnou a bezpečnou alternativou anti-TNFα.

A nejedná se o jedinou skupinu pacientů s autoimunitními onemocněními. Například u některých pacientů pozorujeme příznaky lupus-like onemocnění indukované anti-TNFα. Obdobně bylo poukázáno na pacienty s neopláziemi  (například melanom v anamnéze), nebo pacienty s imunodeficitem.

Prezentovaná data z klinických studií i real-world data potvrzují fakt, že vedolizumab by mohl být dobrým lékem první linie v biologické terapii u pacientů s IBD. Toto je ve shodě s názorem těch z nás, kteří mají s vedolizumabem již zkušenost u svých konkrétních pacientů. Ideálním pacientem pro primární biologickou léčbu vedolizumabem může být například pacient či pacientka s chronicky aktivní, středně těžkou až těžkou ulcerózní kolitidou, po selhání konvenční terapie azathioprinem. Podobně dobrý efekt můžeme očekávat i pacientů s Crohnovou chorobou, především s postižením tračníku. Bohužel podmínky úhrady léčby v ČR nám tento postup na rozdíl od jiných evropských zemí neumožňují. Doufejme tedy v brzkou změnu. Do té doby je vedolizumab použitelný u těch pacientů, kteří splňují podmínky společného stanoviska ČGS a VZP, podle kterých je terapie anti-TNFα u nich kontraindikována.

Jan Šťovíček

Reference:

  1. Danese S, et al. J Crohns Colitis. 2018;12(suppl 1; abstr OP023):S016-S017.
  2. Faleck D, et al. ECCO 2018; Abstract OP026.
  3. Bohm M, et al. ECCO 2018; Abstract OP025.
  4. Lukin D, et al. ECCO 2018; Abstract DOP009.
  5. Společné stanovisko ČGS a VZP ČR k výkladu pojmu kontraindikace pro systémovou anti-TNF biologickou léčbu idiopatických střevních zánětů.pdf / Guidelines a stanoviska PS IBD  [online] [citováno dne: 13. 3. 2018]. Dostupné z: http://www.ibd-skupina.cz/dokumenty/Stanovisko_CGS_a_VZP_Entyvio_01022018.pdf
  6. SPC Entyvio 23. 8. 2018
  7. Colombel J-F, et al. Gut 2017;66:839–851
  8. SPC Remicade
  9. SPC Humira
  10. SPC Simponi
  11. Cernadas JR et al, Allergy 2010; 65:1357-1366

Datum přípravy: prosinec 2018

CZ/VED/1812/0049

Mohlo by Vás zajímat

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou  po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 22. 03. 2021.

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou  po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 22. 03. 2021.

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.