Entyvio v první linii terapie ulcerózní kolitidy

Autor článku: MUDr. Tomáš Drašar
Krajská nemocnice Liberec, a. s.

Anamnéza celková:
Prezentovaná kazuistika muže narozeného v roce 1987.
RA: matka autoimunitní thyreoitida, jinak zcela bezvýznamná
OA: 1/2019 operace levého menisku
SPA: obchodní zástupce, hodně cestuje
Abusus: nekuřák, abstinent
AA: negativní

Anamnéza IBD:

  • diagnóza levostranné ulcerózní kolitidy 8/2014 (MES 3)
  • obtíže od počátku června 2014 – bolesti břicha, průjmovité stolice 10x denně, s příměsí krve a hlenu,tenesmy, obtíže i v noci, bez teplot, po nasazení medikace mesalazin 4800 mg/den dosaženo remise, na udržovací terapii mesalazin 2400 mg /den, 4 roky klinická remise (2018)

Farmakologická anamnéza IBD:

Prednison 20 mg tbl 2-0-0, azathioprin 50 mg 2-0-2,5, acidum folicum 10 mg tbl 2-0-0 v neděli, calcium+cholekalciferol 500/1000 IU tbl 1-0-0, mesalazin 800 mg tbl 3-0-3, přechodně mesalazin klysma 0-0-0-1

Popis případu:

Prezentujeme případ pacienta, mladého muže s těžkou ulcerózní kolitidou komplikovanou infekcí CMV. Při stanovení diagnózy UC – levostranný typ v roce 2014 na jiném pracovišti,byla aktivita onemocnění endoskopicky hodnocena jako těžká forma, přesto nasazeny ve spádové gastroenterologické ambulanci léky typu 5-ASA, při kterých došlo k remisi, trvání délky remise byla 4 roky. Při exacerbaci UC v roce 2018 ve spádovém pracovišti provedena koloskopie s nálezem těžkých zánětlivých změn v rektosigmatu (MES 3) a středně těžké zánětlivé změny až do lienální flexury, léčebně ponechány 5-ASA, přidán prednison 40 mg za den a zahájena terapie azathioprinem v dávce 150 mg za den. Po léčbě nedošlo k výraznému zlepšení klinického stavu, kortikosteroidy se nepodařilo výrazně snížit, laboratorně FKALP > 1800 mcg/g , sideropenická anemie, CRP bylo v mezích normy. Pacient referován do našeho IBD centra v dubnu 2019, klinicky trvala těžké exacerbace ulcerózní kolitidy, upravena původní zavedená medikace, při znalosti TPMT optimalizována dávka azathioprinu na 2,5 mg /kg, klinicky ani laboratorně nedocházelo k navození remise UC, v červnu 2019 jsme provedli hodnotící koloskopii. Endoskopicky prokázána regredující levostranná ulcerózní kolitida (MES 1), od 25 cm aborálně přetrvávala středně těžká aktivita (MES 2), metodou EPT odstraněno několik větších zánětlivých polypů, odebrána série bioptických vzorků k histologické verifikaci a k vyloučení superinfekci. Histologie vykazovala hojně exulcerované polypoidní částice sliznice tlustého střeva s patrnou torzí krypt a s těžkým chronickým zánětem v lamina propria s účastí eozinofilů, tvorba nespecifické granulační tkáně, kryptitida a kryptové abscesy, imunohistochemické vyšetření barvení na CMV bylo pozitivní, vzorek zaslán na PCR CMV vyšetření, které definitivně potvrdilo CMV superinfekci, ostatní superinfekce vyloučeny (mykotické, Clostridium difficile…). Pacient hospitalizován dva týdny v červenci 2019 na interním oddělení naší nemocnice pro křečovité bolesti břicha a průjmy s krví a hlenem, terapeuticky podáván ganciclovir 500mg i.v. a 12 hodin po dobu 14 dnů. Během hospitalizace pomalá deeskalace prednisonu, propuštěn na dávce 30 mg/den, ostatní medikace ponechána. Po ukončení hospitalizace pacient klinicky zlepšen, přesto nedosaženo klinické remise, opětovně provedena v září 2019 koloskopie potvrzující UC levostranný tvar ( MES 1-2 ), histologie vyloučila recidivu CMV superinfekce. Postupně deeskalovány systémové kortikoidy a přidána topická léčba 5-ASA, ponechána plná konvenční imunosupresivní léčba azathioprinem. Vzhledem k nedostatečnému efektu terapie po měsíci deeskalace systémových kortikoidů v říjnu 2019 při koloskopii zjištěna těžká ulcerózní kolitida s maximem postižení rektosigamtu, histologie byla v souladu s endoskopickým nálezem, znovu vyloučeny superinfekce a tedy potvrzena kortikodependence až rozvoj kortikorezistence a selhání plné konveční imunosupresivní léčby. Indikovali jsme proto terapii biologickým činidlem a zvolili preparát vedolizumab, rozhodnutí o výběru preparátu v první linii bylo mimo jiné podpořeno i kvůli recentně prodělané CMV kolitidě způsobené podáváním plné konveční imunosuprese. Po aplikované indukci vedolizumabem jsme pokračovali v režimu podávání biologické léčby 1x za 8 týdnů. Klinicky pacient z léčby profitoval, v lednu 2020 při hodnotící koloskopii byla sliznice tračníku levostranně s několika jizvami po zhojených ulceracích, jinak zcela intaktní, histologicky, laboratorně i klinicky dosaženo hluboké remise ulcerózní kolitidy.

Komentář:

V tomto konkrétním případě prezentované kazuistiky byla dobře zvolena terapie vedolizumabem, z důvodu bezpečnosti léčiva (nižší riziko rozvoje infekce) a hlavně kvůli jeho selektivnímu působení přímo na sliznici střeva. Jednalo se o léčbu první linie, která je velice důležitá a její správná volba může mít pro pacienta s IBD velký terapeutický profit, dalším opodstatněným hlediskem k výběru vedolizumabu byla superinfekce zapříčiněná kombinovanou konveční imunosupresí (vysoké dávky systémových kortikosteroidů v kombinaci s plnou dávkou azathioprinu). Aktuálně pacient pracuje na Kypru a pravidelně lítá do ČR na aplikaci vedolizumabu v režimu 8 týdnů, k dnešnímu datu 19. 4. 2021 trvá remise ulcerózní kolitidy a léčba probíhá bez jakýchkoliv komplikací.

Obr. 1 - Koloskopie po indukční léčbě Entyvio (1/2020)

Obr. 1 – Koloskopie po indukční léčbě Entyvio (1/2020)

C-APROM/CZ/ENTY/0145

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok (i.v.). Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru (s.c.). Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedno předplněné pero obsahuje vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace:* Entyvio i.v. + s.c. Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou (UC) nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou (CD), u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Entyvio i.v.: indikován k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní chronickou pouchitidou, kteří podstoupili proktokolektomii s ileopouch-anální anastomózou v rámci léčby ulcerózní kolitidy a mají nedostatečnou odpověď na antibiotickou léčbu nebo na ni přestali odpovídat. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108 mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky*: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001,005-007. Datum poslední revize: Entyvio s.c. – 6. července 2023. Datum poslední revize Entyvio i.v. – 6. července 2023 *Všimněte si, prosím, změn v informacích o léčivém přípravku.

Přípravek Entyvio 300 mg je v indikaci CD a UC hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok (i.v.). Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru (s.c.). Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedno předplněné pero obsahuje vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace:* Entyvio i.v. + s.c. Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou (UC) nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou (CD), u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Entyvio i.v.: indikován k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní chronickou pouchitidou, kteří podstoupili proktokolektomii s ileopouch-anální anastomózou v rámci léčby ulcerózní kolitidy a mají nedostatečnou odpověď na antibiotickou léčbu nebo na ni přestali odpovídat. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108 mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky*: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001,005-007. Datum poslední revize: Entyvio s.c. – 6. července 2023. Datum poslední revize Entyvio i.v. – 6. července 2023 *Všimněte si, prosím, změn v informacích o léčivém přípravku.

Přípravek Entyvio 300 mg je v indikaci CD a UC hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.