Malé ohlédnutí za 36. Českým a slovenským gastroenterologickým kongresem

MUDr. Jan Matouš
2. interní klinika
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Praha

36. Český a slovenský gastroenterologický kongres se konal v Praze ve dnech 27. 11. – 29. 11. 2019. Jeho součástí bylo i satelitní sympozium pořádané firmou Takeda zaměřené na účinnost vedolizumabu (Entyvio) terapii idiopatických střevních zánětů, ve kterém se svými příspěvky vystoupili tři přednášející.

Váženým hostem a zároveň prvním přednášejícím byl pan profesor Gerassimos J. Mantzaris, vedoucí gastroenterologického oddělení Evangelismos-Ophthalmiatreion Athinon-Polycliniki Hospitals v Athénách v Řecku a čestný člen organizace ECCO.

Tématem jeho brilantní přednášky byla první publikovaná „head to head“ studie srovnávající dvě zavedená biologika používaná v léčbě ulcerózní kolitidy (1). Profesor Mantzaris nejprve poukázal na nedostatek srovnávacích dat v klinických studiích týkajících se možností terapie idiopatických střevních zánětů.  Většina současných poznatků a doporučených postupů je sice založena na metaanalýzách výsledků studií, ale častým problémem při srovnávání těchto výsledků jsou rozdílně nastavené endpointy, nekoherentnost zařazených pacientů, tedy variabilní design těchto studií.

Až do roku 2019 nebyla publikována žádná klinická studie přímo porovnávající dvě různá biologika v léčbě IBD.  První srovnávací studie z roku 2019 –  VARSITY – porovnává účinnost biologické anti TNF terapie – adalimumabem ve srovnání s terapií antiintegriny  – vedolizumabem. Primárním cílem bylo navození klinické remise v 52. týdnu terapie.  V tomto obdobní dosáhlo klinické remise 31,1% nemocných léčených vedolizumabem (VDZ) oproti 22,5% léčených adalimumabem (ADA).

Sekundárními cíli bylo dosažení slizničního zhojení.  Zde byly opět významně lepší výsledky ve skupině pacientů léčených vedolizumabem (39,9% VDZ oproti 27,7% ADA). Rozdíl nebyl nalezen v četnosti navození „steroid free“ remise.

Výsledky této studie navíc vyvrátily všeobecné přesvědčení, že terapie ulcerozní kolitidy vedolizumabem vyžaduje delší časový horizont k hodnocení účinnosti. Procento pacientů, kteří dosáhli remise, bylo u nemocných léčených vedolizumabem vyšší již ve 14. týdnu (67,1% VDZ vs 45,9% ADA). V rámci subanalýz byl vedolizumab úspěšnější v navození remise a slizničního zhojení u skupiny anti TNF naivních pacientů.

Histologické zhojení se stává čím dál důležitějším cílem v terapii idiopatických střevních zánětů. Ukazuje se, že dosažení histologické remise snižuje u ulcerózní kolitidy  riziko relapsu, hospitalizace, operace a vzniku kolorektálního karcinomu (2,3,4). Obzvlášť důležitá jsou data ze studie VARSITY týkající se nálezu slizničního zhojení hodnoceného z histologických vzorků patologem. V tomto parametru bylo dosaženo lepších výsledků u pacientů léčených vedolizumabem.

Na základě výsledků studie VARSITY by tedy měla být terapie vedolizumabem u pacientů se středně závažnou až těžkou ulcerózní kolitidou zvažována jako terapie první volby.

Druhým přednášejícím byl pan doktor Tomáš Vaňásek z Hradce Králové, který vystoupil s přednáškou „Vedolizumab a ulcerózní kolitida“. Ve svém sdělení zdůraznil nutnost časného nasazení biologické terapie. Shrnul výsledky studie GEMINI I (5). Účinnost se hodnotila ve smyslu udržení klinické remise v 52. týdnu. Pacienti byli rozděleni do skupin na základě předchozí selhané terapie. Remisi udrželo 41,8% nemocných, kteří vedolizumab dostávali každých 8 týdnů a 44,8 %, u kterých byl vedolizumab aplikován v intervalu každé 4týdny.

Doktor Vaňásek zopakoval unikátní bezpečnostní profil vedolizumabu (6,7,8) (především v porovnání s terapií anti TNF). Dále zmínil nevhodné indikace, kterými jsou fulminantní kolitida a kolitida s dominantní mimostřevní symptomatologií. Nakonec shrnul dostupnost vedolizumabu (Entyvio) v českých podmínkách včetně indikačních kritérií.

Posledním přednášejícím byl pan docent Vladimír Zbořil z Fakultní nemocnice Brno. Tématem jeho sdělení byl význam vedolizumabu v terapii Crohnovy nemoci. Zmínil výsledky konsorcia VICTORY (8), které srovnávalo účinnost vedolizumabu oproti účinnosti anti-TNF terapie, do které byli zařazeni pacienti z více než 10 velkých center v USA.  Příznivější výsledky byly zaznamenány u vedolizumabu, dále v podskupině jedinců s kratší dobou trvání nemoci. Během terapie vedolizumabem bylo zaznamenáno méně závažných nežádoucích účinků.

Druhou zmíněnou studií, byla studie VERSIFY (9) jež hodnotí účinnost vedolizumabu v navození endoskopické remise a slizničního hojení (definovaného jako absence ulcerací) u středně až vysoce aktivní Crohnovy nemoci. Ve skupině léčené vedolizumabem dosáhlo endoskopické remise  12% a slizničního zhojení  15% pacientů během 26 týdenní terapie. Lepších výsledků bylo dosaženo ve skupině anti TNF naivních pacientů.

Docent Zbořil zmínil i vlastní zkušenosti s podáváním vedolizumabu a případy, kdy je nasazení vedolizumabu obzvlášť výhodné oproti anti TNF biologické terapii –  například věk nemocných nad 60 let, pacienti s autoimunitami, známým imunodeficitem.

Závěrem lze říci, že výsledky zmíněných recentních studií ukázaly vyšší účinnost vedolizumabu v některých parametrech v terapii idiopatických střevních zánětů oproti anti TNF terapii a především jeho favorizující bezpečností profil. Výsledky randomizovaných klinických studií potvrzují také data z reálné klinické praxe.

Reference:

  1. Sands BE, et al. N Engl J Med 2019;381:1215-26. DOI: 10.1056/NEJMoa1905725
  2. Riley SA, et al. Gut. 1991;32:174-8.
  3. Travis SPL, et al. Aliment Pharmacol Ther. 2011;34:113-24.
  4. Gupta RB, et al. Gastroenterology. 2007;133:1099-105.
  5. Feagan BG et al. NEJM 2013; 369 (8): 699-710
  6. Narula N, et al. Am J Gastroenterol. 2018; doi. 10.1038/s41395-018-0162-0
  7. Lukin DJ, et al. J Crohns Colitis 2018;12:S036 (abstract DOP009).
  8. Faleck D, et al. ECCO 2018; Abstract OP026
  9. Danese S.et al. J Crohns Colitis, 2018;12(suppl 1; abstr OP023):S016-S017

CZ/VED/2001/0002

Mohlo by Vás zajímat

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba: Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých 8 týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé 4 týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé 4 týdny. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC); Entyvio 108 mg: Doporučený režim dávkování subkutánně podávaného vedolizumabu jako udržovací léčby po alespoň 2 intravenózních infuzích je 108 mg podávaných subkutánní injekcí každé 2 týdny. První subkutánní dávka se musí podat místo příští plánované intravenózní dávky a poté každé 2 týdny. Přípravek je určen pouze k subkutánnímu podání. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Pokud se vyskytne anafylaktická reakce nebo jiný závažný účinek, podání vedolizumabu se musí okamžitě ukončit a musí být zahájena vhodná léčba. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné léčbě kortikosteroidy. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Fertilita, těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání vedolizumabu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Údaje o účincích vedolizumabu na lidskou fertilitu nejsou k dispozici.  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Vedolizumab má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Entyvio 108 mg: Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem. Je možno nechat předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 21. 10. 2020

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na drugsafety-cz@takeda.com.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba: Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých 8 týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé 4 týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé 4 týdny. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC); Entyvio 108 mg: Doporučený režim dávkování subkutánně podávaného vedolizumabu jako udržovací léčby po alespoň 2 intravenózních infuzích je 108 mg podávaných subkutánní injekcí každé 2 týdny. První subkutánní dávka se musí podat místo příští plánované intravenózní dávky a poté každé 2 týdny. Přípravek je určen pouze k subkutánnímu podání. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Pokud se vyskytne anafylaktická reakce nebo jiný závažný účinek, podání vedolizumabu se musí okamžitě ukončit a musí být zahájena vhodná léčba. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné léčbě kortikosteroidy. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Fertilita, těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání vedolizumabu v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Údaje o účincích vedolizumabu na lidskou fertilitu nejsou k dispozici.  Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Vedolizumab má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Entyvio 108 mg: Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Chraňte před mrazem. Je možno nechat předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 21. 10. 2020

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na drugsafety-cz@takeda.com.