VEDOLIZUMAB POTVRZUJE SVOU ÚČINNOST Z KLINICKÝCH STUDIÍ I V KLINICKÉ PRAXI

Počátkem září proběhlo oficiální uvedení vedolizumabu (VDZ), biologického přípravku s komerčním názvem Entyvio, který je určený pro léčbu pacientů s idiopatickými střevními záněty (IBD), do klinické praxe v České republice. Úkolu představit základní parametry registračních studií a dosavadní zkušenosti s tímto lékem z reálné klinické praxe se v rámci odborného sympozia konaného 8. září v Planetáriu Praha ujal MUDr. Luděk Hrdlička, z gastroenterologického oddělení polikliniky Budějovická a IBD centra Nemocnice Hořovice.

Před uvedením do klinické praxe prochází všechny nové léky přísným preklinickým a klinickým zkoušením. Ne jinak tomu bylo i v případě VDZ. V rámci programu klinických studií fáze III s názvem GEMINI proběhl s tímto biologikem rozsáhlý výzkum zaměřený na jeho bezpečnost a účinnost u nemocných s ulcerózní kolitidou (UC) a Crohnovou chorobou (CD). Klinické hodnocení GEMINI I se zaměřilo na pacienty s UC, další dvě studie (GEMINI II a III) testovaly účinnost a bezpečnost VDZ u nemocných s CD.

Vedolizumab v léčbě nemocných s ulcerózní kolitidou

Do studie GEMINI I bylo zařazeno celkem 895 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní UC (Mayo skóre od 6 do 12) s tím, že endoskopické subskóre mělo hodnotu 2 nebo vyšší a nemocní museli prokazatelně selhat na dosavadní konvenční či biologické léčbě, popř. tuto terapii netolerovali nebo měli závažné nežádoucí účinky. Selhání předchozí anti-TNF terapie bylo zaznamenáno u více než 40 % z celkového počtu zařazených. Design studie byl navržen tak, aby umožnil postihnout jak krátkodobý účinek hodnocený v týdnu 6, tak dlouhodobé působení udržovací léčby v týdnu 52.1

Při hodnocení indukční fáze v týdnu 6 (po podání dvou infuzí VDZ v týdnu 0 a 2) vykazovalo klinickou odpověď 47,1 % nemocných v aktivně léčené skupině v porovnání s 25,5 % v placebové větvi. Také po roce léčby vykazoval VDZ velmi dobrou efektivitu, klinické remise v týdnu 52 dosáhlo 42 % aktivně léčených pacientů ve srovnání s 16 % v placebové větvi. Jak v indukční fázi, tak po roce léčby dosahoval VDZ jednoznačného a statisticky vysoce signifikantního klinického účinku. Podle očekávání byl zaznamenán lepší výsledek roční léčby VDZ u subpopulace anti-TNF naivních nemocných (klinické remise dosáhlo 46 % naivních oproti 37 % pacientů po selhání minimálně jednoho anti-TNF přípravku). Potěšitelné je také, že 31,4 % pacientů užívajících perorální kortikosteroidy při vstupní návštěvě dosáhlo při léčbě VDZ v týdnu 52 tzv. steroid-free remise. Průkazná pozitivní data VDZ zaznamenal i při hodnocení slizničního hojení.1,2,3

Vedolizumab v léčbě pacientů s Crohnovou chorobou

Do studie GEMINI II bylo zařazeno 1115 pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní CD (Crohn´s disease activity index; CDAI 220–450), u nichž bylo zaznamenáno selhání alespoň jedné konvenční farmakoterapie anebo předcházející anti-TNF léčby, přičemž biologicky naivní byla přibližně polovina účastníků studie. Design této klinické studie byl podobný jako v případě GEMINI I a zahrnoval hodnocení úvodní indukční fáze v týdnu 6 (po infuzi v týdnu 0 a 2) a dlouhodobé udržovací léčby v týdnu 52.4

Přestože podání VDZ vedlo v indukční fázi k dosažení statisticky významně vyššího počtu pacientů v klinické remisi v porovnání s placebem (15 % vs. 7 %; p = 0,02), výsledky naznačily, že u nemocných s CD není nástup účinku tak rychlý jako v případě UC. V dlouhodobém horizontu nicméně vykazoval VDZ velmi dobrou efektivitu. V týdnu 52 došlo ke klinické remisi u 39 % aktivně léčených s CD oproti 22 % v placebové skupině (p ˂ 0,001). Efektivita dlouhodobé terapie byla opět vyšší v subpopulaci biologicky naivních (klinické remise dosáhlo 52 % naivních vs. 28 % pacientů po selhání minimálně jednoho anti-TNF přípravku). Také dosažení remise bez kortikosteroidů bylo obdobné (32 % aktivně léčených) jako ve studii GEMINI I.3,4,5

Studie GEMINI III navazovala na předchozí klinické hodnocení a byla zaměřená na sledování účinnosti a bezpečnosti indukční terapie VDZ u pacientů s CD po selhání předchozí anti-TNF léčby (75 % pacientů), indukční fáze byla navíc doplněna o 3. infuzi v týdnu 6 a přibylo hodnocení účinnosti terapie v týdnu 10 (tj. 4 týdny po poslední infuzi v 6. týdnu). V subpopulaci anti-TNF selhávajících pak klinické remise v 10. týdnu dosáhlo 27 % léčených VDZ.6

Zkušenosti z reálné klinické praxe

Kromě registračních studií má VDZ v současné době k dispozici i množství dat z běžné klinické praxe (tzv. Real-World Experience; RWE), ať už v podobě kohortového sledování, kazuistik nebo výstupů z klinických registrů. Dostupné publikace RWE dat evropských autorů pocházejí z Belgie, Irska, Švédska, Holandska, Německa, Španělska, Řecka a Francie, již více než desítku prací na toto téma publikovali také američtí autoři.

A jaké jsou tedy zkušenosti z léčbou VDZ v reálné praxi? Např. německý registr popisuje podání VDZ u 97 pacientů s CD a 115 nemocných s UC. Jen minimum jedinců s CD bylo biologicky naivních (5,2 %) a téměř 70 % selhalo na předchozích dvou anti-TNF přípravcích, v kohortě s UC bylo 24,3 % nemocných bez předchozí zkušenosti s biologickou léčbou, 26,1 % přešlo na VDZ po selhání jednoho a stejný počet po selhání dvou anti-TNF přípravků, 23,5 % mělo negativní zkušenost dokonce se třemi těmito léčivy. Hodnocena byla efektivita indukční léčby v týdnu 6 a 14 v porovnání se základní aktivitou nemoci před nasazením VDZ. Výsledky registru v obou diagnostických skupinách potvrzují přibližně poloviční snížení aktivity choroby (měřeno HBI skóre a parciálním Mayo skóre) v týdnu 14. Klinické odpovědi bylo po 14 týdnech dosaženo u cca 60 % pacientů s CD a u 22 % z nich došlo k remisi, podobné klinické výsledky byly zaznamenány také v kohortě s UC. U přibližně poloviny pacientů, kteří užívali kortikoterapii, bylo možné po 14 týdnech tuto léčbu vysadit.7

Za velmi reprezentativní lze považovat i práci francouzských autorů, kteří popisují kohortové sledování léčby VDZ u 173 pacientů s CD a 121 nemocných s UC, přičemž zařazeno bylo jen minimum anti-TNF naivních pacientů (1 % s CD a 2 % s UC). Výsledky jsou podobně příznivé, jako při hodnocení německého registru. Klinická odpověď v týdnu 14 oscilovala v obou diagnostických skupinách kolem 60 %, remise bylo dosahováno u více než 35 % sledovaných (36 % s CD a 39 % s UC) a obdobný byl i počet nemocných bez nutnosti podávání kortikosteroidů (31 % s CD a 36 % s UC). Navazující kohortové sledování skupiny pacientů s CD potvrzuje, že tento příznivý steroidy-šetřící efekt přetrvával i v týdnech 22 a 30.8,9

Dosavadní RWE data tedy nejen potvrzují výsledky registračních studií, podle kterých je Entyvio efektivní jak v terapii pacientů s IBD anti-TNF naivních, tak po selhání inhibitorů TNFα, ale v některých parametrech, např. v remisi bez kortikosteroidů, efektivitu VDZ prokázanou v klinických hodnoceních dokonce překonávají. 1,4,6,7,8,9

Zdroj: Entyvio launch-sympozium „Mise do dlouhodobé remise“. Videozáznam přednášky MUDr. Luďka Hrdličky – „Entyvio – klíčová data z registračních studií, RWE“. Planetárium Praha, 8. 9. 2016.

 

Reference:

  1. Feagan BG, et al. N Engl J Med. 2013;369:699–710.
  2. Feagan et al. Am J Gastroenterol 2012;
  3. SPC Entyvio
  4. Sandborn WJ, et al. N Engl J Med. 2013;369:711–721.
  5. Hanauer et al. Am J Gastroenterol 2012
  6. Sands B, et al. Gastroenterology 2014;147:618–627.
  7. Baumgart DC, et al. Aliment Pharmacol Ther 2016. Epub 01 April 2016.
  8. Amiot A, et al. Clin Gastroenterol Hepatol 2016. Epub 22 February 2016.
  9. Amiot A, et al. J Crohn’s Colitis 2016;10(Suppl 1):S313-S314. Abstract P427.

CZ/VED/1609/0042a

Mohlo by Vás zajímat

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou  po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 22. 03. 2021.

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou  po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 22. 03. 2021.

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.