VEDOLIZUMAB: BIOLOGIKUM K TERAPII NESPECIFICKÝCH STŘEVNÍCH ZÁNĚTŮ

Idiopatické střevní záněty (IBD) patří mezi onemocnění, která významně ovlivňují zdravotní stav a kvalitu života nemocných. Prognóza pacientů s Crohnovou chorobou a ulcerózní kolitidou se zlepšila se zavedením tzv. biologické léčby. Po téměř dvou dekádách, kdy v tomto smyslu dominovaly monoklonální protilátky proti tumor nekrotizujícímu faktoru alfa, je nyní dostupný také inhibitor integrinu α4β7 vedolizumab, se selektivním účinkem ve střevě a s odlišným mechanismem účinku.

Integrin α4β7 je exprimován na diskrétní podmnožinu paměťových pomocných T-lymfocytů, které preferenčně migrují do gastrointestinálního (GI) traktu a způsobují zánět, jež má charakteristiku ulcerózní kolitidy (UC) a Crohnovy choroby (CD).1
Vedolizumab je imunosupresivní biologický přípravek se selektivním účinkem ve střevě. Je to humanizovaná monoklonální protilátka, která se specificky váže na integrin α4β7. Tím, že se váže k α4β7 exprimovaným na určité lymfocyty, blokuje interakci těchto buněk s mukosální adresinovou buněčnou adhezní molekulou-1 (MAdCAM-1). MAdCAM-1 je především exprimována na střevní endoteliální buňky a hraje kritickou úlohu při homingu T-lymfocytů do tkání v GI traktu. Vedolizumab se neváže na integriny α4β1 a αEβ7 ani neblokuje jejich funkci.1
Vedolizumab u zdravých jedinců, pacientů s UC nebo CD nezvyšuje koncentraci neutrofilů, bazofilů, eosinofilů, B-pomocných a cytotoxických T-lymfocytů, celkový počet paměťových pomocných T-lymfocytů, monocytů nebo NK buněk v periferní krvi bez toho, že by byla pozorována leukocytóza.1
Vedolizumab byl schválen Evropskou lékovou agenturou (EMA) v roce 2014 a indikován je k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní CD a UC, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii, nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují.1

Data o účinnosti ze studie GEMINI I1

Účinnost a bezpečnost vedolizumabu pro léčbu dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní UC (skóre Mayo 6–12 s endoskopickým dílčím skóre ≥ 2) byla prokázána v randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studii vyhodnocující cílové parametry účinnosti v týdnu 6 a týdnu 52 (GEMINI I), která byla publikovaná v roce 2013. Pacienti zařazení do studie neúspěšně absolvovali nejméně jednu konvenční terapii, a to včetně kortikosteroidů, imunomodulátorů a/nebo infliximabu jako antagonisty TNFα (včetně primárních non-respondérů). Byly povoleny souběžně podávané stabilní dávky perorálních aminosalicylátů, kortikosteroidů a/nebo imunomodulátorů.1
Pro vyhodnocení cílových parametrů v týdnu 6 bylo randomizováno 374 pacientů dvojitě zaslepeným způsobem (3:2), kteří dostali vedolizumab 300 mg nebo placebo v týdnu 0 a týdnu 2. Primárním cílovým parametrem byl podíl nemocných s klinickou odpovědí (definovaná jako snížení úplného skóre Mayo o ≥ 3 body a ≥ 30 % vůči výchozímu stavu s doprovodným snížením dílčího skóre rektálního krvácení o ≥1 bod nebo s absolutní hodnotou dílčího skóre rektálního krvácení ≤ 1 bod) v týdnu 6. Příznivý účinek vedolizumabu na klinickou odezvu, remisi a hojení sliznic byl pozorován jak u pacientů bez předchozí expozice antagonistům TNFα, tak i u nemocných, kteří byli v předchozí léčbě antagonisty TNFα neúspěšní.1
V rámci indukční fáze dosáhlo statisticky velmi významné klinické odpovědi více nemocných ve skupině s účinnou látkou (47 % vs. 26 %; p < 0,0001), stejně jako klinické remise (17 % vs. 5 %; p ≤ 0,001). Zahojení sliznice bylo statisticky významně pozorováno u 41 % pacientů na vedolizumabu a jen u čtvrtiny z těch, kteří dostávali placebo (p < 0,05).1
V GEMINI I užívaly vedolizumab dvě kohorty pacientů v týdnech 0 a 2: v 1. kohortě byli randomizováni dvojitě zaslepeně tak, aby užívali vedolizumab 300 mg nebo placebo, a ve 2. kohortě byli léčeni v otevřené studii vedolizumabem 300 mg. Na počátku týdne 6 byli pacienti, kteří dosáhli klinické odpovědi a užívali kortikosteroidy, požádáni, aby přešli na režim snižování dávky kortikosteroidů. Primárním cílovým parametrem byl podíl nemocných v klinické remisi v týdnu 52.1
Na indukční fázi studie GEMINI I navázala fáze udržovací. Zapojeni do ní byli nemocní, kteří vykázali odpověď na vedolizumab v 6. týdnu úvodní terapie. Ti byli následně v dvojitém zaslepení (1:1:1) do jednoho z následujících režimů počínaje týdnem 6: buď k 300 mg vedolizumabu 1× za 4 týdny, ke stejné dávce 1× za 8 týdnů, anebo k placebu, po celkovou dobu 1 roku. Opět se statisticky velmi významně potvrdilo, že ti, kdo užívali vedolizumab, dosáhli častěji klinické remise (45 % resp. 42 %, vs. 16 %; p < 0,0001), statisticky velmi významně častější bylo také zhojení sliznice (56 % resp. 52 %, vs. 20 %; p < 0,0001).

Příznivý bezpečnostní profil2

Vedolizumab funguje na principu selektivní inhibice lymfocytární infiltrace střevní stěny. Jeho střevní selektivita je důležitá – podobně totiž působí také inhibitor integrinu α4 natalizumab, který, kromě integrinu α4β7, blokuje také integrin α4β1 v centrálním nervovém systému. Jeho podávání je ale omezeno zvýšeným rizikem progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML), fatálního demyelinizačního onemocnění způsobeného JC virem.2
Bezpečnostní data, týkající se vedolizumabu, byla shrnuta v článku, publikovaném v časopise Gut. Tato práce integrovala poznatky ze 6 různých klinických studií (placebem kontrolované C13002 a GEMINI I, II a III; open-label C13004 a GEMINI LTS) provedených v letech 2009–2013.2
Zahrnula informace o 2830 nemocných, kteří byli vystaveni dohromady 4811 paciento- rokům užívání vedolizumabu. Během sledovaného období nebyla popsána asociace mezi aplikací vedolizumabu a zvýšeným rizikem infekce. Závažné případy klostridiové kolitidy, sepse či tuberkulózy se v souboru vyskytly pouze vzácně (≤ 0,6 % pacientů) a nebyl zaznamenán žádný případ PML.2
Při podávání vedolizumabu se jako statisticky velmi významný nezávislý rizikový faktor pro rozvoj závažné infekce u nemocných s UC ukázalo předchozí selhání anti-TNFα medikace (HR, 1,99; 95% CI 1,16 –3,42; p = 0,0122) a užívání opiátových analgetik (HR, 2,68; 95% CI 1,57– 4,58; p = 0,0003), u pacientů s CD to byl opět statisticky velmi významně mladší věk (HR 0,97; 95% CI 0,95–0,98; p < 0,0001), užívání opiátů (HR, 2,72; 95% CI 1,90 – 3,89; p < 0,0001) nebo kortikosteroidů (HR, 1,88; 95% CI 1,35–2,63; p = 0,0002). Rovněž reakce na infuzní podání vedolizumabu byly relativně vzácné, v žádné ze zahrnutých studií nebyly častější než u 5 % nemocných. Malignita byla diagnostikována u celkem 18 osob z celého souboru, tedy u méně než jednoho procenta.2
Vedolizumab vykazuje příznivý bezpečnostní profil s nízkým výskytem závažných infekcí, infuzních reakcí (≤ 5 %) a malignit, a to i v rámci prodlouženého podávání.2

Reference:

1. Souhrn údajů o přípravku (SPC Entyvio 300 mg).
2. Colombel J-F, et al. Gut 2017;66:839-851

CZ/VED/1604/0011a

Vítáme vás u interaktivní kazuistiky MUDr. Jana Šťovíčka na téma Ulcerózní kolitida: opravdu chronické onemocnění. Zapojte se do volby léčebného postupu a získejte zpětnou vazbu.

Na otázky v kazuistice si můžete snadno odpovědět kliknutím na odpověď, kterou považujete za správnou. Obratem se vám zobrazí správné odpovědi, vč. vysvětlení. V kazuistice se pohybujte šipkami po stranách (či přejetím prstem do strany na mobilu).

Anamnéza

Tehdy 23letá pacientka byla převzata do péče v centru pro léčbu IBD v roce 2006.


Anamnéza ulcerózní kolitidy od roku 2004.


Od počátku onemocnění v rozsahu pankolitidy, s četnými ulceracemi, endoskopické Mayo skóre 3.


Terapie azathioprinem od roku 2004 do roku 2007 byla bez efektu. Pacientka byla kortikodependentní, trvale užívá 10–20 mg Prednisonu.


V době převzetí do centra (konec roku 2006) udávala 10–15 řídkých stolic denně s tenesmy, příměsí krve a hlenu. Její hmotnost v té době byla 48 kg. Od počátku diagnózy do roku 2006 postupně ztratila 11 kg z původní váhy.

A.

Infliximab ve standardním dávkovacím schématu – 5 mg/kg indukční léčba 0., 2. a 6. týden a dále á 8 týdnů.

Logická a v té době dle indikačních kritérií jediná správná volba.

B.

Infliximab ve zvýšeném dávkovacím schématu – 10 mg/kg indukční léčba 0., 2. a 6. týden a dále á 8 týdnů.

Z lékařského pohledu akceptovatelná varianta, ve vztahu k tehdejším pravidlům úhrady však nejspíše hůře zdůvodnitelná pro revizní lékaře.

C.

Adalimumab v indukčním dávkování 160 mg – 80 mg – 40 mg s.c. po dvou týdnech.

Adalimumab nebyl v této době schválený pro léčbu ulcerózní kolitidy.

D.

Vedolizumab ve standardním dávkovacím schématu – 300 mg i.v., indukční léčba 0., 2. a 6. týden a dále á 8 týdnů.

Vedolizumab gastroenterologie v roce 2007 ještě neznala.

Zahájena biologická léčba infliximabem od 3/07. Po nasazení částečné zlepšení obtíží, stolice udává do pěti za den, mírné zvýšení hmotnosti.


Po zhoršení stavu pokus o znovu zavedení terapie infliximabu – léčba podruhé přerušena pro alergickou reakci po aplikaci (dušnost, generalizovaný exantém po aplikaci) v 1/08.


Od podzimu 2008 do jara 2009 cca 30 týdnů na terapii adalimumabem v rámci klinické studie. Šlo o pokus záchrannou medikací.


Pacientka na biologickou léčbu nereaguje – non-respondér, celkové Mayo skóre trvale kolem 10, endoskopický nález při nativních koloskopiích bez známek zlepšení – trvale těžké devastující postižení tlustého střeva – ulcerosní stadium, terapie adalimumabem proto přerušena.


Pacientka kortikodependentní, dlouhodobě užívala Prednison, 10–20 mg.

A.

Pokračování terapie adalimumabem, protože jiná možnost nebyla k dispozici.

V našem případě jde o pacientku, která je zjevným non-respondérem terapie antiTNF. Další pokračování léčby by nevedlo ke zlepšení stavu a pouze by zvyšovalo riziko nežádoucích účinků léčby.

B.

Alternativní imunosupresivní terapii – metotrexát, tacrolimus či jiný podobný lék.

V případě, kdy pacientka odmítala provedení kolektomie a jiné nové biologické léky ještě nebyly k dispozici, je úvaha o jiné možnosti léčby jistě na místě. Jaké máme možnosti k dispozici?

C.

Provedení kolektomie.

1. EMA, Souhrn charakteristických vlastností léku Xarelto®, Listopad 2019.
2. Knuuti J, et al. Eur HeartJ . 2020 Jan 14;41(3): 407-477.
3. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Causes_of_death_statistics/sk
4. EMA, Souhrn charakteristických vlastností léku Aspirin Protect 100, Duben 2020.
5. EikelboomJW, et al. N EnglJ Med. 2017;377:1319-1330.
6. Angiolillo DJ, et al. Eur Heart J. 2010;31 :17-28.
7. Mitchell JR. Br Med J. 1981;282:590-594.
8. Fox KAA, et al. Eur HeartJ. 2019;40:1466-1471.
9. Connolly SJ, et al. Lancet. 2018;391:205-218.
10. Eikelboom JW, et al. J Am Coll Cardiol. 2019;74:1519-1528.
11. Schulman S. at al. J Thromb Haemost.2005;3: 692-694.
12. Fox KAA et al, JACC 2019;73:2243-2250.
13. Cosentino F. et al. Eur HeartJ. 2020, 41, 255- 323.

Provedení kolektomie bylo rozumnou alternativou řešení těžkého chronického stavu onemocnění pacientky, především s přihlédnutím na nutnost dlouhodobé kortikoterapie a celkové negativní dopady onemocnění. Pacientka však tuto možnost razantně odmítla.

Existuje jen několik dostupných prací potvrzujících účinek tacrolimu jako záchranné medikace u pacientů s těžkým průběhem steroid refrakterní nebo dependentní UC.

Ogata H, Matsui T, Nakamura M, et al. A Randomised Dose Finding Study of Oral Tacrolimus (FK506) Therapy in Refractory Ulcerative Colitis. Gut 2006;55:1255-1262.

Ogata H, Kato J, Hirai F, et al. Double-blind, Placebo-controlled Trial of Oral Tacrolimus (FK506) in the Management of Hospitalized Patients with Steroid-refractory Ulcerative Colitis. Inflammatory Bowel Diseases 2012;18:803-8.

Baumgart DC, Pintoffl JP, Sturm A, et al. Tacrolimus is Safe and Effective in Patients with Severe steroid-refractory or Steroid-dependent Inflammatory Bowel Disease a Long-term Follow-up. The American Journal of Gastroenterology 2006;101:1048-1056.

Krátkodobý efekt tacrolimu dobrý, klinická odpověď v 61–91 %.

Dlouhodobý efekt sporný: slizniční zhojení ve 40–50 %. Pravděpodobnost kolektomie 60 %.

Tacrolimus je možnou alternativou u pacientů s těžkým průběhem steroid‑refrakterní UC.

Po selhání biologické léčby zahájena v 9/2009 terapie tacrolimem, na kterém došlo ke zmírnění subjektivních obtíží i částečnému zlepšení endoskopického nálezu.


Při kontrolní koloskopii 10/2009 při zahájení léčby tacrolimem v jednom ze vzorků z pseudopolypů rekta popsán patology susp. T-lymfom.


Nález zevrubně diskutován v lymfomové skupině Ústavu patologie a molekulární biologie, blíže již dále neurčen, při dalších mnohočetných biopsiích včetně imunohistochemických vyšetření z tenkého i tlustého střeva obdobné změny již nezachyceny.


V jednom ze vzorků mikroskopické známky CMV infekce, ale předchozí odběr vzorků na stanovení PCR CMV DNA negativní a kontrolní sérologie CMV taktéž negativní – dg. CMV kolitidy nepravděpodobná.


Přes další již negativní histologické výsledky z obavy před možnou indukcí hematologického onemocnění v terapii tacrolimem nepokračováno.

Znovu navržena kolektomie, kterou pacientka pro plánované rodičovství odmítla.


Přes relativně časné ukončení terapie tacrolimem byl stav pacientky relativně uspokojivý.


Endoskopický nález postupně regredoval do podoby hlenohnisavého stadia, endoskopické Mayo skóre 2.


Pacientka jen intermitentně užívala malé dávky kortikoidů, 5–10 mg a mesalazin v dávce 4 g/den.


Následně pravidelně koloskopie s četnými biopsiemi – nález susp. pro event. T-lymfom již nikdy nepotvrzen.

Pacientka se brzy stala maminkou a vedla relativně kvalitní život.


10/2016 náhle endoskopický i klinický nález zhoršen – endoskopické vyšetření tehdy s obrazem pankolitidy, s drobnými ulceracemi, Mayo 3, klinicky častější stolice s krví, 5–10x denně, někdy i více než 10x.

A.

Kolektomie

Pokud by pacientka souhlasila, je vzhledem k průběhu onemocnění a předpokládanému dalšímu vývoji kolektomie možnou volbou.

B.

Golimumab

Pacientka neodpovídala v minulosti na terapii adalimumabem a infliximabem. Další antiTNF léčba by s vysokou pravděpodobností nebyla přínosná.

C.

Vedolizumab

Vedolizumab jako lék s jiným mechanismem účinku je vhodnou volbou.

Srovnání účinnosti léčby VDZ a TNF-antagonisty u UC

Pacienti s UC léčení VDZ měli signifikantně vyšší 12měsíční kumulativní úspěšnost dosažení klinické remise a endoskopického hojení a numericky vyšší úspěšnost dosažení steroid-free remise ve srovnání s pacienty léčenými TNF-antagonisty

Kumulativní dosažení klinické a steroid-free remise a endoskopického hojení v měsíci 12 HR a 95% CI (VDZ vs. anti-TNF)

Klinická remise= kompletní vymizení příznaků spojených s UC; steroíd-free = na kortíkosteroídech při baselíne. postupné vysazení, žádné kortikosteroidy po dobu 4 týdnů; endoskopické hojení= Mayo endoscopíc subscore O nebo 1. Konsorcium VICTORY: největší RWE registr sdružující pacienty slBD léčených přlpravkem Entyvio®. Tato analýza se zabývá porovnánlm účinnosti VOZ aanti-TNF u UC. K porovnáni bylo použito párováni pomoci propensity score matching.

Rozdíl v dosažení klinické odpovědi byl signifikantní již od 14. týdne1 *

Statisticky významný rozdíl v klinické odpovědi byl setrvalý od 14. do 52. týdne1 *

Ve studii VARSITY prokázal přípravek Entyvio® superioritu v dosažení klinické remise a slizničního zhojení# v týdnu 52.1

V parametru kortikoid-free remise nebyl prokázán rozdíl.1

* Data z dvojitě zaslepené, dvojitě maskované, randomizované, prospektivnl, head-to-head studie srovnavajici léčbu LP Entyvio® vs. adalimumab u pacientů se středně težkou až těžkou UC. Entyvio® 300 mg i.v. v týdnu 0. 2. 6. a poté každých 8 týdnů; adalimumab 160 mg v týdnu 0, 80 mg v týdnu 2. a poté 40 mg každé dva týdny s.c

Změna v parciálním Mayo skóre od začátku léčby1 *

† Klinická odpověď definovaná jako snížení parciálního Mayo skóre o ≥ 2 body a ≥ 25 % od začátku léčby, se současným snížením v subskóre rektálního krvácení o ≥ 1 bod nebo absolutní subskóre rektálního krvácení o ≥ 1 bod. Pacienti, u nichž nebyla k dispozici data, byli hodnoceni jako nonrespondéři.
‡ Klinická remise v 52. týdnu definována jako kompletní Mayo skóre ≥ 2 a žádné individální subskóre > 1.
# Slizniční zhojeni je definováno jako Mayo endoskopické subskóre 0 nebo 1.
i.v. - intravenózni; s.c. - subkutanni; UC - ulcerózni kolitkla

Bezpečnost a tolerance v ulcerozní kolitidě

Studie nebyla designovaná k vydáni srovnávacích prohlášení. Analyzovaná skupina- obsahuje všechny pacienty, kteří dostali alespoň jednu dávku studijního léku. Žádný případ progresivní multifokální leukoencefalopatie. Bez souvislosti s vedolizumabem*.

Léčba vedolizumabem:

Před zahájením léčby vedolizumamebem časté stolice s krví, 5–10x, někdy i více než 10x denně.


Léčba zahájena 10/2017 – v indukčním schématu 300 mg vedolizumabu i.v. v 0., 2. a 6. týdnu. Dále pak pokračováno á 8 týdnů.


Po druhé infuzi vedolizumabu necítila zlepšení, zlom nastal po třetí infuzi – stolice pak do 5x denně, bez krve, bez bolestí břicha.

Závěr

Ulcerózní kolitida je chronické onemocnění se skutečně obtížně odhadnutelnou prognózou.


V průběhu času se objevují nové účinné možnosti léčby, a to je šance i  pro pacienty, u kterých se kolektomie může zdát jediným řešením.


Vedolizumab může být touto možností.

1. Ogata H, Matsui T, Nakamura M, et al. A Randomised Dose Finding Study of Oral Tacrolimus (FK506) Therapy in Refractory Ulcerative Colitis. Gut 2006;55:1255-1262.

2. Ogata H, Kato J, Hirai F, et al. Double-blind, Placebo-controlled Trial of Oral Tacrolimus (FK506) in the Management of Hospitalized Patients with Steroid-refractory Ulcerative Colitis. Inflammatory Bowel Diseases 2012;18:803.

3. Baumgart DC, Pintoffl JP, Sturm A, et al. Tacrolimus Is Safe and Effective in Patients with Severe Steroid-refractory or Steroid-dependent Inflammatory Bowel Disease a Long-term Follow-up. The American Journal of Gastroenterology 2006;101:1048-1056.

4. Marcus Harbord, Rami Eliakim, Dominik Bettenworth, Konstantinos Karmiris, Konstantinos Katsanos, Uri Kopylov, Torsten Kucharzik, Tamás Molnár, Tim Raine, Shaji Sebastian, Helena Tavares de Sousa, Axel Dignass, Franck Carbonnel, for the European Crohn’s and Colitis Organisation [ECCO], Third European Evidence-based Consensus on Diagnosis and Management of Ulcerative Colitis. Part 2: Current Management, Journal of Crohn's and Colitis, Volume 11, Issue 7, July 2017, Pages 769–784.

5. Narula, N. et al. Vedolizumab for Ulcerative Colitis: Treatment Outcomes from the VICTORY Consortium. Am. J. Gastroenterol. 113, 1345 (2018).

6. Sands, B. E. et al. Vedolizumab versus Adalimumab for Moderate-to-Severe Ulcerative Colitis. New England Journal of Medicine 381, 1215–1226 (2019).

previous arrowprevious arrow
next arrownext arrow
Slider

A.

Infliximab ve standardním dávkovacím schématu – 5 mg/kg indukční léčba 0., 2. a 6. týden a dále á 8 týdnů.

Logická a v té době dle indikačních kritérií jediná správná volba.

B.

Infliximab ve zvýšeném dávkovacím schématu – 10 mg/kg indukční léčba 0., 2. a 6. týden a dále á 8 týdnů.

Z lékařského pohledu akceptovatelná varianta, ve vztahu k tehdejším pravidlům úhrady však nejspíše hůře zdůvodnitelná pro revizní lékaře.

C.

Adalimumab v indukčním dávkování 160 mg – 80 mg – 40 mg s.c. po dvou týdnech.

Adalimumab nebyl v této době schválený pro léčbu ulcerózní kolitidy.

D.

Vedolizumab ve standardním dávkovacím schématu – 300 mg i.v., indukční léčba 0., 2. a 6. týden a dále á 8 týdnů.

Vedolizumab gastroenterologie v roce 2007 ještě neznala.

A.

Pokračování terapie adalimumabem, protože jiná možnost nebyla k dispozici.

V našem případě jde o pacientku, která je zjevným non-respondérem terapie antiTNF. Další pokračování léčby by nevedlo ke zlepšení stavu a pouze by zvyšovalo riziko nežádoucích účinků léčby.

B.

Alternativní imunosupresivní terapii – metotrexát, tacrolimus či jiný podobný lék.

V případě, kdy pacientka odmítala provedení kolektomie a jiné nové biologické léky ještě nebyly k dispozici, je úvaha o jiné možnosti léčby jistě na místě. Jaké máme možnosti k dispozici?

C.

Provedení kolektomie.

Provedení kolektomie bylo rozumnou alternativou řešení těžkého chronického stavu onemocnění pacientky, především s přihlédnutím na nutnost dlouhodobé kortikoterapie a celkové negativní dopady onemocnění. Pacientka však tuto možnost razantně odmítla.

1. EMA, Souhrn charakteristických vlastností léku Xarelto®, Listopad 2019.
2. Knuuti J, et al. Eur HeartJ . 2020 Jan 14;41(3): 407-477.
3. https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Causes_of_death_statistics/sk
4. EMA, Souhrn charakteristických vlastností léku Aspirin Protect 100, Duben 2020.
5. EikelboomJW, et al. N EnglJ Med. 2017;377:1319-1330.
6. Angiolillo DJ, et al. Eur Heart J. 2010;31 :17-28.
7. Mitchell JR. Br Med J. 1981;282:590-594.
8. Fox KAA, et al. Eur HeartJ. 2019;40:1466-1471.
9. Connolly SJ, et al. Lancet. 2018;391:205-218.
10. Eikelboom JW, et al. J Am Coll Cardiol. 2019;74:1519-1528.
11. Schulman S. at al. J Thromb Haemost.2005;3: 692-694.
12. Fox KAA et al, JACC 2019;73:2243-2250.
13. Cosentino F. et al. Eur HeartJ. 2020, 41, 255- 323.

A.

Kolektomie

Pokud by pacientka souhlasila, je vzhledem k průběhu onemocnění a předpokládanému dalšímu vývoji kolektomie možnou volbou.

B.

Golimumab

Pacientka neodpovídala v minulosti na terapii adalimumabem a infliximabem. Další antiTNF léčba by s vysokou pravděpodobností nebyla přínosná.

C.

Vedolizumab

Vedolizumab jako lék s jiným mechanismem účinku je vhodnou volbou.

previous arrowprevious arrow
next arrownext arrow
Slider

Pro zobrazení kazuistiky, prosíme, otočte display zařízení.

Mezi slidy kazuistiky se pohybujte přejetím prstu doleva / doprava.

Mohlo by Vás zajímat

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou  po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 22. 03. 2021.

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněné injekční stříkačce. Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru. Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedna předplněná injekční stříkačka a jedno předplněné pero obsahují vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou  po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg: Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C-8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněnou injekční stříkačku a předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů.  Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001-007. Datum poslední revize: 22. 03. 2021.

Přípravek Entyvio 300 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.

Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com.