Satelitní sympózium společnosti Takeda – ECCO 2024

Keeping up with clinical trials in Crohn´s Disease: What applies to my patient?

MUDr. Petra Matějková, Ph.D., Gastroenterologie ResTrial s.r.o.

V rámci kongresu ECCO 2024 konaného od 21. do 24. února 2024 se uskutečnilo satelitní symposium firmy TAKEDA věnované Crohnově nemoci. Přednášeli Severine Vermeire (Belgie), Parambir Dulai (USA) a Geert D´Haens (Nizozemí). Tématem symposia byly klinické studie a souvislost s denní praxí léčby pacientů s Crohnovou nemocí.

Na úvod prof. Vermeire ve své přednášce Jak převádíme data z klinických studií do individuální léčby pacienta? uvedla příklady důležitých studií biologické léčby u CN, které dle jejího názoru nejvíce ovlivnily léčbu pacientů, a to: ACCENT (udržovací léčba infliximabem je účinná u aktivní CN) (1), SONIC (infliximab je efektivnější v léčbě CN než azathioprin) (2), GEMINI 2,3 (efektivita vedolizumabu jako GIT selektivní biologika) (3,4), CALM (demonstrující důležitost těsné kontroly onemocnění při léčbě adalimumabem) (5) a SEAVUE (první „head to head“ studie ustekinumab vs. adalimumab) (6)

Postupně došlo k vývoji cílené léčby („treat to target“), kdy se snažíme nejen ovlivnit symptomy nemoci a navodit hlubokou remisi, ale v dlouhodobém horizontu modifikovat průběh choroby tak, aby nedocházelo k invalidizaci, nutnosti chirurgických výkonů apod. K tomuto terapeutickému efektu je klíčové slizniční hojení, které se tak stává důležitým výsledkem léčby predikujícím dlouhodobost efektu léčby, zlepšení kvality života a zároveň snížení nutnosti hospitalizací a chirurgických zákroků. (5,7,8,9)

V druhé části sympozia nazvané Dosažení rychlého úspěchu díky personalizované medicíně prof. Dulai konstatuje, že u Crohnovy nemoci vzhledem k heterogenitě projevů je těžší najít prediktivní faktory vývoje choroby. Jednou z možností, jak predikovat riziko komplikací u CN, je tzv. CDPATH, kde dle vstupních kritérií jsou pacienti rozděleni do 3 skupin dle rizika vývoje komplikací během 3 let na nízké riziko (méně než 20%), střední (21-59%) a vysoké (více než 60%). (10)

Tzv. CDST predikuje účinnost vedolizumabu. Pacientovo skóre záleží na anamnéze proběhlé operace střev, přítomnosti fistulující choroby, vystavení anti TNF léčbě, hodnotě albuminu a CRP. (11)

V poslední části prof. D´Haens v přednášce Výsledky nové léčby poukazuje na další vývoj, kdy pokroky v léčbě CN, které začaly s biologickou léčbou antiTNF preaparáty, umožňují dosažení slizničního hojení. Nyní už nehovoříme jen o slizničním hojení, ale i o tzv. transmurálním hojení, jehož hodnocení vede ke stále častějšímu využívání ultrazvuku a magnetické rezonance. Tyto parametry se staly důležitým cílem léčby i v klinických studiích. Prof. D´Haens zmiňuje zejména studii VERSIFY, kdy u pacientů s CN léčených vedolizumabem je součástí sledování léčebného efektu také transmurální hojení hodnocené pomocí magnetické rezonance (12). Je měřena tloušťka střevní stěny, kdy rozhodující šíři jsou 3 mm, po léčbě vedolizumabem došlo v týdnu 52 k prokazatelnému hojení střevní stěny. Prof. D´Haens také ukazuje důležitost parametru fekálního kalprotektinu, jehož hladina koreluje s endoskopickou odpovědí na léčbu a rovněž byl prokázán efekt vedolizumabu na hladinu FC v týdnu 52 (13). Probíhající studie VECTOR pomůže objasnit roli ultrazvuku.

Na závěr učinil prof. D´Haens shrnutí sympozia:

1. Slizniční hojení je zásadním terapeutickým cílem, je asociováno s dlouhodobou účinností léčby.
2. Možnosti personalizované medicíny, jako např. CDST, mohou být využity jako průvodce při zvažování terapeutických možností.
3. Biologická léčba časné CN je asociována s lepšími výsledky slizničního hojení. (14, 15)
4. Transmurální hojení je stále častěji zmiňováno jako důležitý terapeutický cíl, s využitím ultrazvuku jako hlavní vyšetřovací metody.
5. Je nutné dále optimalizovat terapii včetně využití kombinované léčby.