MUDr. Paula Morávková, Ph.D., II. Interní gastroenterologická klinika
Lékařská fakulta v Hradci Králové, UK a Fakultní nemocnice Hradec Králové
Anamnéza:
Rodinná anamnéza: otec arteriální hypertenze a hypercholesterolémie, matka – zdravá, jedna sestra – polyvalentní alergie, jinak zdravá
Osobní anamnéza: Ulcerózní kolitida, diagnostikovaná v roce 2000, rozsahem pankolitida, E3 dle Montréalské klasifikace
- Kortikodependence
- Selhání konvenční imunosupresivní léčby
- Ztráta odpovědi na infliximab s rozvojem fulminantní kolitidy ve 3. trimestru gravidity v r. 2016
- Sekundární non-respondér na adalimumab
- vedolizumab od 5/2019
Ostatní dg.: klostridiová kolitida 12/2012, elevace funkčních jaterních testů, ANF +++, homogenní typ, anti dsDNA negat. – v.s. vliv gravidity v r.2011, zánět zrakového nervu vlevo 2000, operace tříselné kýly vpravo 1985, infekce covid-19 v 10/2020 – dokončené očkování
Sociální anamnéza: pracuje jako účetní, aktuálně převážně práce z domova
Abusus: nekuřák, alkohol nepije
Farmakologická anamnéza: vedolizumab 108 mg S.C.. á 14 dní, mesalazin 400 mg p.o. 4-0-4, calcium s vitaminem D3 600/400 IU p.o. 1-0-1, kyselina listová 10 mg p.o. 1-0-0, vit.D p.o. 30 kapek/týdně
Popis případu:
Jedná se o 43letou ženu s diagnózou ulcerózní kolitidy od roku 2000. V letech 2003-2009 byla opakovaně léčená systémovými kortikosteroidy, které se nepovedlo dlouhodobě vysadit ani při současné konvenční imunosupresivní terapii azathioprinem. Kortikodependentní průběh nemoci a selhání konvenční imunosuprese bylo indikací k zahájení biologické léčby infliximabem v roce 2009, která vedla k dosažení remise ulcerózní kolitidy. Stav byl provázený významnou hepatopatií, která si vynutila přerušení biologické léčby. To vedlo k dalšímu relapsu ulcerózní kolitidy. Onemocnění již hůře reagovalo na reindukci infliximabu, opět si vyžádalo léčbu systémovými kortikosteroidy. Intenzifikace biologické léčby zkrácením dávkovacího režimu (aplikace infliximab 5mg/kg á 6 týdnů) umožnila postupné ukončení systémových kortikosteroidů. Ty nebylo nutné vracet do léčby až do doby rozvoje fulminantní kolitidy ve 3. trimestru gravidity v roce 2016 i přesto, že biologická léčba v graviditě nebyla přerušena. Byla indikovaná změna biologické léčby v rámci skupiny inhibitorů TNF-α. Léčba adalimumabem vedla k významnému zlepšení endoskopického nálezu a dosažení klinické remise. Od roku 2018 postupně projevy relapsu onemocnění, vzestup CRP a fekálního kalprotektinu, dle koloskopie obraz těžké pankolitidy s plazivými ulceracemi v tračníku. V té době byla opakovaně zamítnuta žádost o schválení léčby vedolizumabem na §16. Nižší sérová hladina adalimumabu (5 g/ml), absence protilátek proti adalimumabu a vyčerpané možnosti terapie byly důvodem k intenzifikaci režimu podávání biologické léčby a opětovné léčbě systémovými kortikosteroidy jako poslední krok před zvažovanou kolektomií. Přesto nebylo dosaženo slizničního zhojení, laboratorně přetrvávaly vysoké hladiny fekálního kalprotektinu (> 1800 ug/g st.). V květnu 2019 byl proveden swap biologické léčby na vedolizumab. Po nasazení vedolizumabu bylo dosaženo setrvalé remise s kompletním zhojením kolitidy, které je doloženo při opakovaných dispenzárních koloskopických kontrolách, jsou setrvale nízké hladiny fekálního kalprotektinu (< 30 ug/g st.) a nebyl zaznamenán žádný relaps onemocnění, který by si vyžádal léčbu systémovými či topickými kortikosteroidy. V únoru 2022 byla pacientka úspěšně a doposud bez komplikací převedena na s.c. aplikovaný vedolizumab.
Recentní práce dokládají účinnost vedolizumabu u pacientů v minulosti exponovaných léčbou anti-TNF- α a s.c. aplikace vedolizumabu je efektivní v udržení remise u pacientů, u kterých byla zaznamenaná klinická odpově na i.v. podání vedolizumabu (1,2).
Zobrazovací metody:
Koloskopie 2009: těžká kolitida s postižením transverza, ascendens a céka (ulcerace, zánětlivé polypy, petechie), pozánětlivé změny v sigmatu a descendens (jizvy), mírná proktitida (granulovaná sliznice), normální nález v terminálním ileu. Histologie: obraz středně aktivní ulcerózní kolitidy. Obr.1
Sigmoideoskopie 2016: endoskopický obraz těžké kolitídy ve vyšetřeném úseku rekta a sigmatu (granulace, edém sliznice, mělké ulcerace, nálety hlenohnisu). Histologie: těžká akutně exacerb. kolitída bez průkazu CMV. Obr.2
Koloskopie 2018: endoskopický obraz těžké pankolitídy (plazivé ulcerace, tubulizace transversa, vymizelé haustrace), termin. ileum s norm. nálezem. Histologie: známky středně těžké aktivní kolitidy s porušenou architektonikou, která může z morfologického hlediska spadat do rámce ulcerózní kolitidy. Ani v jednom odběru není patrná pozitivita CMV. Obr.3
Koloskopie 2021: Ulcerózní kolitida – bez makroskopických známek aktivity nemoci, pozánětlivé změny v celém tračníku (jizvení), nález je kompletně zhojený. Obr.4
Reference:
- Sands BE, Peyrin-Biroulet L, Loftus EV Jr, Danese S, Colombel JF, Törüner M, Jonaitis L, Abhyankar B, Chen J, Rogers R, Lirio RA, Bornstein JD, Schreiber S; VARSITY Study Group. Vedolizumab versus Adalimumab for moderate-to-severe ulcerative colitis. N Engl J Med 2019; 381(13): 1215-1226.
- Sandborn WJ, Baert F, Danese S, Krznarić Ž, Kobayashi T, Yao X, Chen J, Rosario M, Bhatia S, Kisfalvi K, D’Haens G, Vermeire S. Efficacy and safety of vedolizumab subcutaneous formulation in a randomized trial of patients with ulcerative colitis. Gastroenterology 2020; 158(3): 562-572.
Obrázky:
Obr.1: Kolitída v roce 2009 před zahájením léčby infliximabem
Obr.2: Fulminantní kolitída v roce 2016
Obr.3: Plazivé ulcerace v tračníku při relapsu v roce 2018
Obr.4: Kontrolní koloskopie v roce 2021 – kompletní zhojení, jizvení na sliznici a defomace střevního lumen, bez významné stenózy
C-APROM/CZ/ENTY/0116
ENTYVIO
Zkrácené informace o přípravku:
Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok (i.v.). Entyvio 108 mg injekční roztok v předplněném peru (s.c.). Složení: Entyvio 300 mg: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Entyvio 108 mg: Jedno předplněné pero obsahuje vedolizumabum 108 mg v 0,68 ml. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Entyvio i.v. + s.c. Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou (UC) nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou (CD), u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Entyvio i.v.: indikován k léčbě dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní chronickou pouchitidou, kteří podstoupili proktokolektomii s ileopouch-anální anastomózou v rámci léčby ulcerózní kolitidy a mají nedostatečnou odpověď na antibiotickou léčbu nebo na ni přestali odpovídat. Dávkování a způsob podání: Entyvio 300 mg: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu 0, 2 a 6, a dále pak každých 8 týdnů (viz SPC); Entyvio 108 mg: Subkutánně podávaný vedolizumab (108 mg) je určen pro udržovací léčbu podávanou po alespoň 2 intravenózních infuzích, každé 2 týdny (viz SPC). Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: U pacientů, kterým byl podáván vedolizumab, byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) nebo reakce v místě aplikace a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Entyvio 300 mg: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně 1 hodinu (u prvních 2 infuzí 2 hodiny) po ukončení infuze. Lékové interakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s vedolizumabem používat s opatrností. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce nebo v místě aplikace. Ostatní viz SPC. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Entyvio 300 mg:Injekční lahvičku nutno chránit před světlem, uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C) Entyvio 108 mg: Nutno chránit před světlem, Uchovávejte v chladničce (2 °C - 8 °C) Chraňte před mrazem. Předplněné pero je možno ponechat mimo chladničku v původní krabičce při pokojové teplotě (až do 25 °C) po dobu až 7 dnů. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Delta Park 45, 2665 Vallensbaek Strand, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001,005-007. Datum poslední revize: Entyvio s.c. – 3/2024. Datum poslední revize Entyvio i.v. – 3/2024
Přípravek Entyvio 300 mg je v indikaci CD a UC hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Přípravek Entyvio 108 mg je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnů údajů o přípravcích.
Žádáme zdravotnické pracovníky, aby hlásili podezření na nežádoucí účinky na SÚKL nebo společnosti Takeda emailem na AE.CZE@takeda.com