Autor článku: MUDr. Jana Koželuhová, gastroenterologie, FN Plzeň
Anamnéza celková:
bez interních komorbidit, UC, mimostřevní projevy ve smyslu erytema nodosum, vertebrogenní algický syndrom
Anamnéza IBD:
UC, prvozáchyt v 9/2015
Anamnéza farmakologická:
5-ASA, kortikosteroidy, azathioprin, infliximab, ADA, vedolizumab
Popis případu:
Popisujeme případ mladé ženy (r.č.1977), u které byla v roce 2015 diagnostikována ulcerozní kolitida, při první kolonoskopii zjištěno postižení v délce asi 40cm, hodnoceno jako Mayo 2. Stav byl od začátku komplikován extraintestinálními projevy ve smyslu erytema nodosum. Stav pacientky nebyl přes nasazenou terapii dlouhodobě uspokojivý, proto jsme přistoupily v říjnu 2018 k nasazení biologické léčby- infliximabem, z důvodu selhání konvenční terapie a kortikodependenci. Stav se postupně upravoval, bohužel v září 2019 jsme byli nuceni konstatovat sekundární ztrátu účinnosti infliximabu, při nulové hladině v krvi a hodnotami protilátek proti INF 40. Pacientka v té době často cestovala, proto trvala na subkutánním podání biologika. Byla tedy nasazena léčba adalimumabem (primární responder na antiTNF). Do února 2021 byla pacientka v remisi, bez známek erytema nodosum, stav velmi příznivý. Od března 2021 došlo k postupnému zhoršování- ve smyslu zvýšené frekvence stolic, které byly kašovité, s postupně se objevující příměsí krve. Provedená kolonoskopie potvrdila relaps UC, Mayo 2-3. Nicméně dominantním problémem byly významné kožné léze ve smyslu psoriaziformních ložisek ve vlasaté části hlavy a nad obočím, hlubokých ragád za ušními boltci a v nose. Všechna ložiska se opakovaně komplikovala, vykazovala známky hnisavé sekrece s nutností podávání antibiotik. Současně se objevila hnisavá ložiska na levé paži, která vyžadovala opakované chirurgické zákroky s drenáží a podávání antibiotik. Stav byl řešen ve spolupráci s dermatologem, zvažovala se i diagnoza hidradenitis suppurativa, která se ale nepotvrdila. Po opakovaném vyloučení jiné příčiny byl stav uzavřen jako paradoxní reakce na systémovou biologickou léčbu, s projevy psoriatiformních ložisek na různých částech těla. Vzhledem k rozsahu a tíži kožního nálezu, s ohledem na aktuální relaps UC byl proveden switch na vedolizumab v květnu 2021. Pacientka je aktuálně po čtyřech dávkách vedolizumabu, dochází k významnému zlepšování nálezu na kůži, abscedující ložiska na paži se již netvoří a zlepšuje se i klinický stav při UC- snížila se frekvence stolic, ve stolici již krev pacientka nepozoruje. Kontrolní kolonoskopie vykazuje remisi Mayo 1.
Obrázky:
Obr.1- prvozáchyt UC

Obr.2 erytema nodosum- stav před nasazením INF

Obr.3 psoriaziformní ložiska obličeje a vlasové části hlavy

Obr.4 Akutní relaps- před nasazením VDZ

Obr.5- Aktuální remise

C-APROM/CZ/ENTY/0045