MUDr. Michal Stodola
Fakultní nemocnice Motol a Homolka, pracoviště Homolka, gastroenterologie
V naší kazuistice prezentujeme 74letou pacientku s anamnézou bipolární afektivní poruchy, arteriální hypertenze, dyslipidémie a cholecystolitiasy, která od července 2023 trpěla průjmy a tenesmy.
Na externím pracovišti byla během následujícího půl roku diagnostikována levostranná ulcerózní kolitida, léčena kombinací perorálního a lokálního mesalazinu, s pouze částečným a přechodným efektem.
Pacientka byla poprvé vyšetřena a hospitalizována na našem pracovišti v březnu 2024 s anamnézou až 16 průjmovitých stolic denně s krví a hlenem a nově vzniklými tenesmy. Vstupně byla vyloučena ischemická a infekční etiologie. Při totální koloskopii byl nález těžké proktitidy eMayo 3, histologicky korespondující s diagnózou ulcerózní kolitidy.
Pacientka byla léčena kombinací mesalazinu a budesonidu, lokálně i systémově, nicméně po 8 týdnech byla zaznamenána pouze minimální regrese počtu průjmovitých stolic a naopak zvýšení frekvence tenesmů; fekální kalprotektin >1000 µg/g, endoskopicky opět eMayo 3 v rektu, histologicky vysoká aktivita zánětu, CMV negativní.
Pro tento stav byly nasazeny systémové kortikosteroidy v adekvátní dávce s velmi pozvolnou detrakcí, avšak klinicky došlo jen k částečné remisi počtu stolice (8–10 denně), přetrvávaly úporné tenesmy a urgence. Endoskopická kontrola do 4 týdnů po zahájení kortikosteroidů neprokázala známky remise, v rektu byl nález eMayo 3 s plošnými vředy po celé cirkumferenci (obrázek č. 1).
Vzhledem k kortikorefrakternímu průběhu těžké ulcerózní proktitidy byla pacientka indikována k biologické terapii. S ohledem na věk, polymorbiditu a příznivý bezpečnostní profil zvažovaného biologika byla zahájena léčba vedolizumabem. Indukce proběhla podle standardního protokolu od července 2024, přičemž již v 10. týdnu pacientka udávala výraznou regresi průjmovitých stolic – pouze 3× denně s minimální příměsí krve a ojedinělými tenesmy. Endoskopicky byla pozorována jasná remise, v rektu eMayo 2 s absencí hlubokých a plošných vředů (obrázek č. 2).
Pacientka pokračovala v léčbě vedolizumabem 300 mg i.v. každých 8 týdnů, bez potřeby systémových kortikosteroidů. Poslední kontrolní koloskopie v říjnu 2025 prokázala eMayo 0 v rektu (obrázek č. 3), subjektivně měla polotuhou až tuhou stolici 2–3× denně, bez příměsi krve, s úplnou absencí urgencí a tenesmů.
V naší kazuistice demonstrujeme rychlý léčebný efekt a příznivý bezpečnostní profil vedolizumabu v první linii biologické terapie u ulcerózní kolitidy vedoucí k plné klinické, endoskopické remisi. Z pohledu pacientky došlo k výraznému zlepšení kvality života, podle jejích slov srovnatelnému s obdobím před vzplanutím choroby.
Obrázek č 3 - plná endoskopická remise eMayo 0
Obrázek č 1 – floridní zánětlivé změny, eMayo 3
Obrázek č. 2 – signifikantní endoskopická remise, eMayo 2
Datum přípravy: 01/2026 C-APROM/CZ/ENTUC/0032