Takeda Symposium: „Raising the bar in Crohn’s disease treatment: Finding a path to improved outcomes“

MUDr. Martin Kolář
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty, ISCARE a.s

Vzdělávací satelitní sympozium společnosti Takeda s názvem „Raising the bar in Crohn’s disease treatment: Finding a path to improved outcomes“ se konalo dne 20. února 2026 ve Stockholmu v průběhu kongresu ECCO 2026 a bylo zaměřeno na aktuální poznatky a praktické strategie ke zlepšení výsledků léčby Crohnovy nemoci. Sympoziu předsedal profesor Geert D’Haens z Amsterdam University Medical Center v Nizozemsku. Druhou členkou odborného panelu byla Dr. Joana Torres z Hospital Beatriz Ângelo v Loures v Portugalsku. Program zahrnoval dvě hlavní sdělení: Dr. Torres prezentovala téma zaměřené na aktuální pokročilé postupy léčby Crohnovy choroby, zatímco profesor D’Haens se věnoval tématu volby a sekvence léčebné strategie. Následovala panelová diskuse a závěrečné shrnutí.

Dr. Torres zdůraznila význam správného načasování léčby Crohnovy nemoci. Jedním z hlavních konceptů bylo časné „okno příležitosti“, během něhož může být zánětlivá fáze onemocnění lépe ovlivnitelná protizánětlivou terapií, ještě před rozvojem fibrotických a penetrujících komplikací. Tento koncept byl podpořen longitudinálními daty o vývoji fenotypu Crohnovy nemoci a důkazy, že časnější zahájení léčby je spojeno s vyšší mírou dosažení remise ve srovnání s pozdějším zahájením terapie.^1-4 Prezentace rovněž upozornila na snahu identifikovat rizikové pacienty ještě před rozvojem symptomů, například pomocí biomarkerů v rámci probíhající studie INTERCEPT.⁵

Dalším důležitým tématem bylo monitorování léčby podle principu treat-to-target. Dr. Torres shrnula aktuální doporučení ECCO-ESGAR-ESP-IBUS, která podporují časné zhodnocení odpovědi do 12 týdnů od zahájení nebo optimalizace léčby, pravidelné hodnocení subklinického zánětu u pacientů v klinické remisi a využití kombinace klinických příznaků, biomarkerů, jako jsou CRP a fekální kalprotektin, a zobrazovacích metod, zejména magnetické rezonance a střevního ultrazvuku.^6-7 Transmurální hojení bylo prezentováno jako rozvíjející se neinvazivní koncept monitorování Crohnovy nemoci. Studie jako VERSIFY, SUNRISE a VECTORS byly diskutovány jako příklady toho, jak mohou zobrazovací metody do budoucna pomoci zlepšit léčebné cíle a jejich dosahování.^8-12

Sympozium se dále věnovalo personalizaci léčby. Vzhledem k dostupnosti několika schválených terapeutických mechanismů u Crohnovy nemoci, včetně anti-TNF terapie, blokády IL-12/23, střevně selektivní antiintegrinové léčby, blokády IL-23 a inhibice JAK, by měl být výběr terapie individualizován podle faktorů pacienta, charakteristik onemocnění, biologických faktorů, předchozí léčby, komorbidit, kontraindikací a preferencí pacienta.^13-15 Klinické rozhodovací podpůrné nástroje byly uvedeny jako možnost odhadovat pravděpodobnost odpovědi na biologickou léčbu. Jako příklad byl uveden rozhodovací nástroj pro vedolizumab, který byl validován na reálných kohortách. Tyto nástroje by však neměly nahrazovat klinický úsudek lékaře.^16-18 Individualizovaný výběr léčby mohou v budoucnu dále podpořit také epigenomické predikční nástroje.¹⁹

Profesor D’Haens využil modelový případ pacienta k ilustraci praktického rozhodování u středně těžké až těžké aktivní luminální Crohnovy nemoci s nedostatečnou časnou odpovědí na kortikosteroidy. Kazuistika zdůraznila, že kortikosteroidy by měly být používány pouze krátkodobě k indukci remise a následně postupně vysazovány. Současně bylo připomenuto, že 5-aminosalicyláty nejsou podle ECCO guidelines doporučeny k léčbě Crohnovy nemoci vzhledem k nedostatečným důkazům o účinnosti. Podle doporučení ECCO lze u vhodných pacientů po selhání konvenční léčby zvážit zahájení pokročilé terapie, vždy v souladu s lokálními doporučeními a schválenými indikacemi jednotlivých přípravků.^20-21 Prezentace rovněž zdůraznila význam sdíleného rozhodování v konsenzu s pacientem, protože obavy z a nežádoucích účinků mohou negativně ovlivnit adherenci k léčbě.

Výsledky studie LOVE-CD byly uvedeny jako příklad podporující časné použití pokročilé léčby u Crohnovy nemoci. V této prospektivní, multicentrické studii u pacientů léčených vedolizumabem byla Crohnova nemoc v časné fázi spojena s vyšší mírou klinické a endoskopické remise ve srovnání s pozdním zahájením totožné terapie. Kompozitního cíle zde dosáhlo 31,4 % pacientů s časnou Crohnovou nemocí oproti 8,6 % pacientů s pozdní Crohnovou nemocí.²²

Celkově sympozium zdůraznilo čtyři hlavní závěry: časnější intervence může zvýšit šanci ovlivnit průběh onemocnění; monitorování by nemělo být založeno pouze na symptomech, ale mělo by zahrnovat také biomarkery a zobrazovací metody; léčba by měla být personalizována podle klinických, biologických a pacientských faktorů; a sdílené rozhodování zůstává zásadní pro sladění terapeutických cílů s preferencemi pacienta. Hlavním sdělením sympozia bylo, že zlepšení dlouhodobých výsledků léčby Crohnovy nemoci vyžaduje včasnou léčbu, objektivní monitorování a individualizované využití schválených terapeutických možností.