Dvousložkové balení

Přípravek HyQvia je jednotka o dvou injekčních lahvičkách tvořená jednou injekční lahvičkou normálního lidského imunoglobulinu (imunoglubulin 10% nebo IG 10%) a jednou injekční lahvičkou rekombinantní vorhyaluronidasy alfa (rHuPH20).¹ 

Důkazy podporující použití HyQvia u pacientů se SID

• Ve studii FIGARO (multicentrická, prospektivní, observační studie) u pacientů se SID nebyly po celé 36měsíční období léčby HyQvia zaznamenány žádné akutní závažné bakteriální infekce (ASBI), zatímco 32,3 % (n=10/31) pacientů hlásilo ≥1 ASBI v období 12 měsíců před zařazením do studie. ^§2,a
• V retrospektivní jednocentrové studii byla incidence infekcí při léčbě HyQvia nízká:
  18,1 % pacientů se SID (n=6/33, medián sledování 11,2 měsíce), zatímco
  78,8 % (n=26/33) mělo alespoň jednu epizodu závažné infekce během 12 měsíců před zahájením léčby HyQvia^{. §3,b}
• Systematický přehled literatury, zkoumající účinnost, bezpečnost a toleranci HyQvia, ukázal, že použití fSCIG 10 % u pacientů se SID může být spojeno se zlepšenými výsledky.⁴,^c

• Při použití HyQvia byly v klíčových klinických studiích nejčastěji pozorované tyto lokální reakce:¹
• Diskomfort/bolest v místě infuze
• Erytém v místě infuze
• Otok/edém v místě infuze

Nejčastěji hlášené systémové nežádoucí reakce (ARs) byly:¹

Data z reálné klinické praxe u pacientů se SID ukazují, že nežádoucí účinky (AEs) při léčbě přípravkem HyQvia byly obecně vzácné. ^{§5–7,d,e,f}

Hlášené nežádoucí účinky byly zpravidla lokální, mírné až středně závažné a během 72 hodin odezněly. ^{§5–7,d,e,f}

Prospektivní observační studie FIGARO ukázala, že po 12 a 36 měsících rostl podíl pacientů, kteří dostávali svou infuzi fSCIG v domácím prostředí (16/25 [64,0 %] a 10/11 [90,9 %]) a kteří si léčbu sami aplikovali (18/25 [72,0 %] a 11/11 [100,0 %]). ^§2,a

HyQvia prokázala dobrou snášenlivost u různých skupin pacientů jak se SID^§5,d, tak s PID. ^§6,8,e,g

• Data z reálné klinické praxe ukázala, že přibližně 4,5 % (2/45) pacientů se SID ukončilo léčbu HyQvia v důsledku nežádoucích účinků, zatímco 82 % pacientů se SID (n = 37/45) se rozhodlo pokračovat v léčbě HyQvia během sledovacího období (medián sledování 23,9 měsíce). ^§5,d
• Retrospektivní, dlouhodobá, jednoramenná, monocentrická studie u pacientů se SID a PID ukázala, že během sledovacího období (medián 39 měsíců) se při léčbě HyQvia nevyskytla žádná závažná bakteriální infekce. ^§6,e
• Fáze III prospektivní, otevřená, multicentrická klinická studie u pacientů s PID prokázala, že celková míra validovaných akutních závažných bakteriálních infekcí (VASBI) (0,08/pacient‑rok; horní hranice 99% CI: 0,20) byla statisticky významně nižší (p < 0,0001) než protokolem stanovená hranice jedné VASBI na pacienta za rok. ^§8,g

• Doba podání přípravku HyQvia® dosahuje  ~ 2 hodin, lze podávat jednou měsíčně^#, v domácím prostředí (po odpovídajícím zaškolení), nebo v nemocnici. ^‡§1,9,h
• Přípravek HyQvia umožnuje větší flexibilitu podávání a dávkování ve srovnání s IVIG:, facilitovaná subkutánní imunoglobulinová léčba (SCIG) podávaná až jednou měsíčně pacientům poskytuje větší nezávislost a snižuje zátěž pro zdravotníky a nemocnice^{‡§1,9,10,h,i}
• HyQvia má jedinečný facilitovaný mechanismus podání, který umožňuje infuzi velkých objemů IgG.
  HyQvia umožňuje možnost domácí aplikace až jednou měsíčně, což může pro pacienta znamenat méně času stráveného v nemocnici. ^{‡§10–13,i,j,k,l}

Po zaškolení poskytuje domácí léčba přípravkem HyQvia pacientům se SID větší samostatnost a kontrolu nad jejich infuzemi a také více času v pohodlí domova. ^{‡¶7,14,f,m}

Zátěž spojená s návštěvami nemocnice a využíváním souvisejících zdravotnických nákladů může být snížena díky flexibilnímu dávkování a možnosti domácí aplikace u SCIG léčby, jako je HyQvia, protože pacienti navštěvují nemocnici méně často. ^{§5,7,15,d,f,n}

Změna léčby musí být společným rozhodnutím lékaře a pacienta a měla by být založena na tom, že pacient splňuje klinická kritéria dle schválené indikace.

Shrnutí klinických studií, real-world studií, důkazů o mechanismu působení (mechanistických důkazů) a omezení ve studiích:

a) Evropská, multicentrická, prospektivní observační studie provedená napříč Evropou byla navržena tak, aby poskytla vhled do klinického použití a snášenlivosti fSCIG. Uvedená data se týkají kohorty pacientů se sekundární imunodeficiencí (SID) s podskupinovou analýzou podle věku. Kohorta SID zahrnovala 31 pacientů: 1 pediatrického, 15 dospělých a 15 starších dospělých pacientů. Během 36měsíčního období pozorování zůstala mediánová měsíční dávka fSCIG (30 g) i mediánový měsíční objem infuze na pacienta (300 ml) konstantní ve všech dospělých věkových kohortách.²

b) Retrospektivní jednocentrová data o podávání fSCIG hematologickým pacientům se SID se zaměřením na účinnost a bezpečnost.³

c) Systematický přehled literatury, který identifikoval studie z období mezi zářím 2014 a srpnem 2021, uvádí data od 1574 pacientů se SID, z nichž 183 dostávalo fSCIG 10 %. Všechny publikace byly observační povahy, včetně pěti retrospektivních studií (dvě jednocentrové, dvě multicentrové a jedna využívající národní databázi), dvou prospektivních studií (jedna jednocentrová a jedna multicentrová) a jedné kvalitativní rozhovorové studie.⁴

d) Jednocentrová real‑world data o podávání fSCIG hematologickým pacientům se SID zaměřená na bezpečnost a účinnost léčby.⁵

e) Retrospektivní, dlouhodobá, jednoramenná, monocentrická studie využívající reálná data. Studie se zaměřila na dlouhodobou účinnost, bezpečnost a snášenlivost rekombinantní lidské hyaluronidázou facilitované subkutánní infuze imunoglobulinu (Ig) (fSCIG) u imunodeficitních onemocnění.⁶

f) Retrospektivní chartová studie použití facilitovaného subkutánního imunoglobulinu u pediatrických pacientů s primárními nebo sekundárními imunodeficiencemi (RAHPP).⁷

g) Dvě po sobě jdoucí, fáze 3, prospektivní, otevřené, nekontrolované, multicentrické studie. Primárním cílovým ukazatelem byla roční míra validovaných akutních závažných bakteriálních infekcí (VASBI).⁸

h) Expertní přehled shrnující současné důkazy a klinické zkušenosti podporující použití facilitovaného subkutánního imunoglobulinu (fSCIG) jako možnosti léčby pacientů se SID.⁹

i) Prospektivní, otevřená studie u 87 subjektů s PI, která se skládala ze dvou léčebných období: všichni účastníci dostávali IGIV po dobu 3 měsíců, následovanou IGHy po dobu přibližně 14 až 18 měsíců.¹⁰

j) Mechanistické preklinické vyšetření demonstrující zlepšený intersticiální transport terapeutik pomocí rekombinantní lidské hyaluronidázy (rHuPH20) v animálních modelech.¹¹

k) Expertní přehled popisující mechanismus účinku a potenciální aplikace rekombinantní lidské hyaluronidázy (rHuPH20) jako technologie umožňující zlepšené subkutánní podávání léčiv a tekutin.¹²

l) Expertní přehled poskytující souhrn facilitované subkutánní infuze IgG (IGHy) pomocí rHuPH20 u pacientů s primárními imunodeficiencemi.¹³

m) Reálná observační zpráva popisující praktické aspekty facilitované subkutánní imunoglobulinové terapie (fSCIg) – podávání, školení a parametry infuzí – u pacientů s poruchou tvorby protilátek.¹⁴

n) Prospektivní, kontrolovaná, randomizovaná,  nezaslepená studie. Primárním cílem byla roční míra závažných infekcí. Diagnóza infekce vyžadovala výskyt alespoň dvou z následujících kritérií: a) tělesná teplota > 37 °C po dobu alespoň tří dnů; b) symptomy související s místem infekce; c) pozitivní bakteriální kultivace z odpovídajícího místa; d) C‑reaktivní protein > 50 mg/l.¹⁵