LP LIVTENCITY (maribavir) je určen pro léčbu cytomegalovirové (CMV) infekce a/nebo onemocnění, které je refrakterní (s prokázanou rezistencí nebo bez rezistence) na jednu nebo více předchozích terapií u dospělých pacientů, kteří podstoupili transplantaci hematopoetických kmenových buněk (HSCT) nebo transplantaci solidních orgánů (SOT).

Maribavir je na základě prokázaného lepšího bezpečnostního profilu a superiorní účinnosti preferovaným antivirotikem pro léčbu vybraných pacientů s refrakterní CMV infekcí/nemocí a/nebo s potvrzenou genotypovou rezistencí na val/ganciklovir, foskarnet a cidofovir.

Cytomegalová infekce představuje typickou oportunní infekci po transplantacích solidních orgánů či alogenních transplantacích krvetvorných buněk, kdy jsou imunosuprimovaní pacienti ohroženi závažným invazivním poškozením tkáně a vyžadují kombinaci specifické anti-CMV terapie společně se snahou minimalizovat intenzitu imunitní suprese.

Seznamuje pacienty s tím, čemu je třeba během léčby věnovat pozornost – zejména správnému a pravidelnému užívání přípravku.

Dysgeuzie je definována jako abnormální nebo narušené vnímání chuti, často popisované pacienty jako hořká, kovová, slaná, nepříjemná nebo úplná absence chuti.
 

Seznam kontaktů na jednom místě. 

Nové webové stránky nabízejí pacientům po orgánové transplantaci i jejich blízkým srozumitelné informace o CMV, prevenci a léčbě. Součástí jsou také edukační materiály pro pacienty, např. lékově navozená dysgeuzii, porozumění laboratorním výsledkům nebo přípravě na rozhovor s lékařem.

Dne 4. 2. 2025 se konal on-line kazuistický webinář: Postavení maribaviru v léčbě CMV infekce/onemocnění po transplantacích SOT a HSCT.

Kazuistika pacientky, která podstoupila transplantaci ledviny, byla léčena maribavirem po dobu deseti týdnů, což vedlo k negativním výsledkům PCR CMV v krvi i moči a ke zlepšení hladiny kreatininu. Terapie byla zahájena po zjištění rezistence na CMV a byla úspěšně ukončena bez závažných nežádoucích účinků.

Pacient, který podstoupil kombinovanou transplantaci jater a ledviny kvůli chronickému selhání ledvin a alkoholické cirhóze jater. Po transplantaci došlo k replikaci CMV v krvi, kdy byla zpočátku podávaná snížená dávka VGCV, ale pro nárůst replikace byla později dávka zvýšena. Pacient byl asymptomatický. Byla prokázaná mutace genu UL97, což vedlo k nasazení terapie MBV, která však nebyla dlouhodobě účinná z důvodu prokázané smíšené mutace v genu UL97, což mohlo způsobit sníženou účinnost MBV. 

Refrakterní CMV infekce po transplantaci ledviny, kdy se u pacienta po třech měsících od transplantace objevila snížená funkce štěpu a vysoké hladiny CMV. Za hospitalizace byla zahájena terapie GCV, ale po 8 týdnech léčby se hladiny zvýšily. Rezistence prokázaná nebyla. Byla zahájena terapie MBV. Po 5ti měsících došlo k opětovnému vzestupu replikace CMV v krvi a byla zahájena terapie VGCV, kdy poté došlo ke clearance virémie. 

Kazuistika pacienta, který podstoupil transplantaci plic kvůli idiopatické plicní fibróze a následně se u něj rozvinula relabující CMV viremie, která byla úspěšně kontrolována díky léčbě maribavirem, což vedlo k významnému zlepšení kvality života. Po stabilizaci CMV situace a neutropenie byla provedena spondylochirurgická operace, která dále přispěla ke zlepšení plicních funkcí. 

Kazuistika pacientky, která podstoupila transplantaci ledviny, byla léčena maribavirem po dobu deseti týdnů, což vedlo k negativním výsledkům PCR CMV v krvi i moči a ke zlepšení hladiny kreatininu. Terapie byla zahájena po zjištění rezistence na CMV a byla úspěšně ukončena bez závažných nežádoucích účinků.

První kazuistika popisuje případ refrakterní CMV infekce po transplantaci ledviny a druhá kazuistika popisuje případ rezistentní CMV infekce po kombinované transplantaci jater a ledviny.