CO VÍME O TRANSLAČNÍ BIOLOGII OSTEOSARKOMU

Incidence osteosarkomu, nejčastějšího primárního maligního nádorového onemocnění kostí, činí celosvětově 1–3 případy na milion obyvatel ročně. Jeho výskyt je nejvyšší primárně u dětí a dospívajících; druhým vrcholem jeho incidence je pak věk kolem padesátky.

K rizikovým faktorům osteosarkomu patří větší rychlost kostního obratu, věk, vyšší tělesná výška a mužské pohlaví, vlivy zevního prostředí, některá onemocnění kostí a též dědičné syndromy, jež k osteosarkomu predisponují. Osteosarkom postihuje především dlouhé kosti končetin, nejčastěji femur, tibii a humerus, méně často se vyskytuje v oblasti lebečních, čelistních či pánevních kostí. Tvoří jej maligní osteoblasty, produkující plně nevyvinutou kostní nebo osteoidní tkáň. Existuje několik histologických forem onemocnění, z nichž některé mají rozdílné molekulární a biologické chování.1

Hlavním terapeutickým přístupem je u osteosarkomů chirurgický zákrok; nicméně přežívání pacientů léčených jen jím činí pouze 15–17 %. Na počátku 70. let minulého století byly do adjuvantní léčby osteosarkomu ke zlepšení výsledků chirurgické léčby zavedeny metotrexát ve vysokých dávkách, vinkristin a následně kyselina folinová (leukovorin), což u nemocných s nemetastazujícím onemocněním zvýšilo přežívání trojnásobně. Dnes se v kombinaci s chirurgickou resekcí užívá kombinační terapie (doxorubicin a cisplatina ± metotrexát), což vede k vyléčení v cca 70 % případů. U pacientů s lokalizovaným postižením je reakce na neoadjuvantní kombinační chemoterapii nejsilnějším prediktorem celkového přežívání.1

Nicméně pokroky v přežívání pacientů s metastazujícím či relabujícím osteosarkomem byly v uplynulých třech desetiletích většinou jen velmi postupné a relativně skromné; přežívání nemocných zůstalo během těchto 30 let prakticky nezměněno, takže 5 let přežívá celkově jen asi 20 % postižených. Je tedy zřejmé, že je třeba hledat nové terapeutické přístupy.1

Současný akcelerovaný rozvoj poznatků a technik k rychlému hodnocení genetického a epigenetického statusu biopsií nádorů zrodil koncept personalizované medicíny, a osteosarkomy představují pro tuto rychle se rozvíjející disciplinu významnou výzvu, neboť vzhledem k absenci patognomických mutací, spolu s raritním výskytem a zmíněnou heterogenitou onemocnění, přinášely dosavadní výsledky studií s cílenou léčbou spíše zklamání.1

Dnes v onkologii prožívají určitou renesanci imunoterapeutické přístupy, neboť je možno jimi imunitní systém ovládat mnohem citlivěji a přesněji; to zlepšuje jak účinnost, tak bezpečnost léčby. Obecným principem tvořícím základ současných pokroků imunoterapie je odstranění imunitní suprese indukované nádorovým procesem a reaktivace specifické imunity zprostředkovávané T-lymfocyty, která je základem přirozené imunitní reakce na nádor.1

Biologií a imunobiologií kostní tkáně v souvislosti s vývojem osteosarkomu, genetickými a genomickými studiemi i recentními studiemi klinickými se zabývá přehledový článek Translační biologie osteosarkomu1Rozebírá též úspěšnou kapitolu představovanou stimulanciem vrozené imunity mifamurtidem v adjuvantní léčbě nemetastazujících osteosarkomů. Jde o reprezentanta nových imunologicky založených léčebných přístupů, jehož farmakodynamický účinek spočívá v aktivaci makrofágů, indukci tumoricidních monocytů a zvýšení hladin cytokinů a dalších prozánětlivých molekul.1

Reference:

  1. Kansara M, Teng MW, Smyth MJ, Thomas DM. Translational biology of osteosarcoma. Nat Rev Cancer. 2014 Nov;14(11):722-35.

CZ/MIF/1606/0006

Mohlo by Vás zajímat

MEPACT

Zkrácené informace o přípravku

NÁZEV PŘÍPRAVKU: MEPACT 4 mg, prášek pro koncentrát pro infuzní disperzi.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ: Jedna injekční lahvička obsahuje mifamurtidum 4 mg. Po rekonstituci obsahuje jeden ml suspenze v injekční lahvičce mifamurtidum 0,08 mg. indikace:  Přípravek MEPACT je indikován u dětí, dospívajících a mladých dospělých k léčbě resekovatelného osteosarkomu vysokého stupně bez metastáz po makroskopicky kompletní chirurgické resekci. Používá se v kombinaci s pooperační chemoterapií sestávající z více léčiv. Bezpečnost a účinnost byla hodnocena u pacientů ve věku 2 – 30 let. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka mifamurtidu pro všechny pacienty je 2 mg/m2 tělesného povrchu. Tato dávka má být podávána jako adjuvantní léčba následující po resekci: dvakrát týdně s odstupem nejméně 3 dnů po dobu 12 týdnů a dále jedenkrát týdně po dobu dalších 24 týdnů, celkové podané množství je 48 infuzí za 36 týdnů. Dospělí > 30 let: Neexistuje dostatek údajů, aby mohlo být používání přípravku MEPACT doporučeno u pacientů starších 30 let. Pediatrická populace ˂2 roky: Bezpečnost a účinnost mifamurtidu u dětí od 0 do 2 let věku nebyla stanovena. Porucha funkce ledvin nebo jater: Doporučuje se opatrnost při podávání mifamurtidu u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater a těžkou poruchou funkce ledvin. Přípravek MEPACT  se podává pomocí intravenózní infuze v průběhu 1 hodiny. Nesmí být podáván jako bolusová injekce. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku; současné užívání cyklosporinu nebo jiných inhibitorů kalcineurinu; současné užívání vysokých dávek nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID, inhibitory cyklooxygenázy). Zvláštní upozornění a opatření pro použití: U pacientů s anamnézou astmatu nebo jiného chronického obstrukčního plicního onemocnění má být zváženo profylaktické podávání bronchodilatačních přípravků. V případě výskytu těžké dechové nedostatečnosti se má podávání mifamurtidu přerušit a zahájit odpovídající léčba. V souvislosti s podáváním mifamurtidu se běžně vyskytovala přechodná neutropenie. Přípravek má být používán s opatrností u pacientů s anamnézou autoimunitního, zánětlivého nebo jiného onemocnění kolagenu. Pacienti s anamnézou žilní trombózy, vaskulitidy nebo nestabilních kardiovaskulárních onemocnění mají být během podávání mifamurtidu přísně sledováni. V souvislosti s léčbou mifamurtidem se objevily občasné alergické reakce. Gastrointestinální toxicita (nauzea, zvracení a ztráta chuti k jídlu) jsou velmi časté nežádoucí účinky při podávání mifamurtidu. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce. INTERAKCE: Doporučuje se časově oddělit podávání mifamurtidu a doxorubicinu či jiných lipofilních léčivých přípravků, jsou-li používány ve stejném režimu chemoterapie. Během léčby mifamurtidem by mělo být vyloučeno chronické nebo pravidelné užívání kortikosteroidů. Mifamurtid používaný v doporučených dávkách a podle doporučeného rozvrhu nezvyšoval toxicitu dalších současně používaných přípravků se známou toxicitou pro ledviny (cisplatina, ifosfamid) nebo játra (vysoké dávky methotrexátu, ifosfamid). FERTILITA, Těhotenství a kojení: Podávání mifamurtidu  se v průběhu těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají účinnou antikoncepci, nedoporučuje. Není známo, zda se mifamurtid vylučuje do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat v kojení / přerušit kojení nebo pokračovat v léčbě / přerušit léčbu, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby mifamurtidu pro ženu. Účinky na schopnosti řídit a obsluhovat stroje: MEPACT má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Závratě, vertigo, únava a rozmazané vidění byly velmi časté a časté nežádoucí účinky léčby mifamurtidem. Nežádoucí účinky: Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou třesavka, horečka, únava, nauzea, tachykardie a bolest hlavy. Většina velmi často hlášených nežádoucích příhod byla hlášena jako mírná nebo středně závažná. Velmi časté: anémie, anorexie, bolest hlavy, závrať, tachykardie, hypertenze, hypotenze, dušnost, tachypnoe, kašel, zvracení, průjem, zácpa, bolest břicha, nauzea, hyperhidróza, myalgie, artralgie, bolest zad, bolest končetin, horečka, třesavka, únava, hypotermie, bolest, malátnost, astenie, bolest na hrudi.  Ostatní viz. SPC. PODMÍNKY uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C), injekční lahvičku v krabičce. Chraňte před mrazem a světlem. Rekonstituovaný léčivý přípravek: Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání rekonstituovaného, přefiltrovaného a naředěného roztoku po otevření před použitím nesmí být delší než 6 hodin při teplotě 25 °C. Roztok chraňte před chladem nebo mrazem. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: Takeda France SAS, 112 avenue Kléber, 75 116 Paris, Francie. REGISTRAČNÍ ČÍSLO: EU/1/08/502/001. DATUM REVIZE TEXTU: 1. 4. 2020

Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před použitím se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.

NÁZEV PŘÍPRAVKU: MEPACT 4 mg, prášek pro koncentrát pro infuzní disperzi.

KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ SLOŽENÍ: Jedna injekční lahvička obsahuje mifamurtidum 4 mg. Po rekonstituci obsahuje jeden ml suspenze v injekční lahvičce mifamurtidum 0,08 mg. indikace:  Přípravek MEPACT je indikován u dětí, dospívajících a mladých dospělých k léčbě resekovatelného osteosarkomu vysokého stupně bez metastáz po makroskopicky kompletní chirurgické resekci. Používá se v kombinaci s pooperační chemoterapií sestávající z více léčiv. Bezpečnost a účinnost byla hodnocena u pacientů ve věku 2 – 30 let. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka mifamurtidu pro všechny pacienty je 2 mg/m2 tělesného povrchu. Tato dávka má být podávána jako adjuvantní léčba následující po resekci: dvakrát týdně s odstupem nejméně 3 dnů po dobu 12 týdnů a dále jedenkrát týdně po dobu dalších 24 týdnů, celkové podané množství je 48 infuzí za 36 týdnů. Dospělí > 30 let: Neexistuje dostatek údajů, aby mohlo být používání přípravku MEPACT doporučeno u pacientů starších 30 let. Pediatrická populace ˂2 roky: Bezpečnost a účinnost mifamurtidu u dětí od 0 do 2 let věku nebyla stanovena. Porucha funkce ledvin nebo jater: Doporučuje se opatrnost při podávání mifamurtidu u pacientů se středně těžkou až těžkou poruchou funkce jater a těžkou poruchou funkce ledvin. Přípravek MEPACT  se podává pomocí intravenózní infuze v průběhu 1 hodiny. Nesmí být podáván jako bolusová injekce. Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku; současné užívání cyklosporinu nebo jiných inhibitorů kalcineurinu; současné užívání vysokých dávek nesteroidních protizánětlivých léků (NSAID, inhibitory cyklooxygenázy). Zvláštní upozornění a opatření pro použití: U pacientů s anamnézou astmatu nebo jiného chronického obstrukčního plicního onemocnění má být zváženo profylaktické podávání bronchodilatačních přípravků. V případě výskytu těžké dechové nedostatečnosti se má podávání mifamurtidu přerušit a zahájit odpovídající léčba. V souvislosti s podáváním mifamurtidu se běžně vyskytovala přechodná neutropenie. Přípravek má být používán s opatrností u pacientů s anamnézou autoimunitního, zánětlivého nebo jiného onemocnění kolagenu. Pacienti s anamnézou žilní trombózy, vaskulitidy nebo nestabilních kardiovaskulárních onemocnění mají být během podávání mifamurtidu přísně sledováni. V souvislosti s léčbou mifamurtidem se objevily občasné alergické reakce. Gastrointestinální toxicita (nauzea, zvracení a ztráta chuti k jídlu) jsou velmi časté nežádoucí účinky při podávání mifamurtidu. Tento léčivý přípravek obsahuje méně než 1 mmol (23 mg) sodíku v jedné dávce. INTERAKCE: Doporučuje se časově oddělit podávání mifamurtidu a doxorubicinu či jiných lipofilních léčivých přípravků, jsou-li používány ve stejném režimu chemoterapie. Během léčby mifamurtidem by mělo být vyloučeno chronické nebo pravidelné užívání kortikosteroidů. Mifamurtid používaný v doporučených dávkách a podle doporučeného rozvrhu nezvyšoval toxicitu dalších současně používaných přípravků se známou toxicitou pro ledviny (cisplatina, ifosfamid) nebo játra (vysoké dávky methotrexátu, ifosfamid). FERTILITA, Těhotenství a kojení: Podávání mifamurtidu  se v průběhu těhotenství a u žen ve fertilním věku, které nepoužívají účinnou antikoncepci, nedoporučuje. Není známo, zda se mifamurtid vylučuje do mateřského mléka. Při rozhodování, zda pokračovat v kojení / přerušit kojení nebo pokračovat v léčbě / přerušit léčbu, je třeba vzít v úvahu přínos kojení pro dítě a přínos léčby mifamurtidu pro ženu. Účinky na schopnosti řídit a obsluhovat stroje: MEPACT má mírný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. Závratě, vertigo, únava a rozmazané vidění byly velmi časté a časté nežádoucí účinky léčby mifamurtidem. Nežádoucí účinky: Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou třesavka, horečka, únava, nauzea, tachykardie a bolest hlavy. Většina velmi často hlášených nežádoucích příhod byla hlášena jako mírná nebo středně závažná. Velmi časté: anémie, anorexie, bolest hlavy, závrať, tachykardie, hypertenze, hypotenze, dušnost, tachypnoe, kašel, zvracení, průjem, zácpa, bolest břicha, nauzea, hyperhidróza, myalgie, artralgie, bolest zad, bolest končetin, horečka, třesavka, únava, hypotermie, bolest, malátnost, astenie, bolest na hrudi.  Ostatní viz. SPC. PODMÍNKY uchovávání: Uchovávejte v chladničce (2 °C – 8 °C), injekční lahvičku v krabičce. Chraňte před mrazem a světlem. Rekonstituovaný léčivý přípravek: Z mikrobiologického hlediska má být přípravek použit okamžitě. Není-li použit okamžitě, doba a podmínky uchovávání rekonstituovaného, přefiltrovaného a naředěného roztoku po otevření před použitím nesmí být delší než 6 hodin při teplotě 25 °C. Roztok chraňte před chladem nebo mrazem. DRŽITEL ROZHODNUTÍ O REGISTRACI: Takeda France SAS, 112 avenue Kléber, 75 116 Paris, Francie. REGISTRAČNÍ ČÍSLO: EU/1/08/502/001. DATUM REVIZE TEXTU: 1. 4. 2020

Přípravek není hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před použitím se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.