SPRÁVA ZO SYMPÓZIA SPONZOROVANÉHO SPOLOČNOSŤOU TAKEDA V RÁMCI 14. KONGRESU ECCO V KODANI, 7. MARCA 2019

Autor: MUDr. Ján Kovács

Vážení kolegovia, dovoľujem  si Vás osloviť so sumárom postrehov zo sympózia organizovaného spoločnosťou Takeda v rámci 14. kongresu ECCO v Kodani.

Žijeme v ére výrazného nárastu incidencie IBD ochorení celosvetovo a máme to šťastie, že v posledných rokoch sa nám do rúk dostáva čoraz viac relatívne potentných liekov, pričom v budúcnosti sa dá očakávať ďalší nárast arzenálu, ktorý budeme mať k dispozícií.

Nanešťastie sa nám v blízkej budúcnosti nerysuje ultimátny liek, narastajú výdavky na zdravotnú starostlivosť a pri rozširujúcej sa ponuke liečiv sa potrebujeme racionálne a čo najpresnejšie rozhodnúť pre ten správny liek, pre správneho pacienta.

Sympózium ponúklo sumár známych dát porovnania účinnosti biologík v liečbe stredne ťažkej a ťažkej UC a tiež ponúklo perspektívy pre budúci rozvoj poznania.

V úvode William J. Sandborn priblížil výsledky komparatívnej metaanalýzy randomizovaných klinických štúdií pre jednotlivé biologiká v liečbe stredne ťažkej a ťažkej UC v prvej línii (bionaivní pacienti) a v druhej línii (u anti-TNF nenaivných pacientov) publikovanú v časopise Alimentary Pharmacology & Therapeutics v januári 2018 (1). V rámci liečby v prvej línii sa dá konštatovať vyššia účinnosť všetkých biologík v porovnaní s placebom, pričom v porovnaní dosiahnutia klinickej remisie počas indukčnej fázy sa najlepšie umiestnili infliximab (OR, 4.22[95%CI, 2.80, 6.35] SUCRA,0.85)  a vedolizumab (OR, 4.26[95%CI, 1.58, 11.52] SUCRA,0.82), podobne ako aj v dosiahnutí indukcie slizničného zhojenia – infliximab (OR, 3.32[95%CI, 2.39, 4.59] SUCRA,0.91), vedolizumab (OR, 2.91[95%CI, 1.56, 5.42] SUCRA,0.91), so stredne silnou kvalitou dôkazu . U pacientov s predošlou expozíciou anti-TNF sa v dosiahnutí klinickej remisie počas indukčnej fázy najvyššie  umiestnili tofacitinib (OR, 11.88[95%CI, 2.32, 60.89] SUCRA,0.96) a vedolizumab (OR, 3.30[95%CI, 0.68, 16.11] SUCRA,0.962), pričom ale treba dodať, že k dispozícií neboli žiadne randomizované klinické štúdie pre infliximab a golimumab u daných pacientov. Rozdiely v dizajne jednotlivých štúdií neumožnili porovnať účinnosť jednotlivých biologík v udržiavaní remisie, iba konštatovať, že všetky schválené liečivá boli efektívnejšie v porovnaní s placebom. Pri posudzovaní bezpečnosti udržiavacej liečby jednotlivé biologická vykazovali všeobecne nízky výskyt závažných nežiaducich reakcií, pričom vedolizumab mal najnižší výskyt závažných nežiaducich udalostí (SUCRA, 0.91) aj infekcií (SUCRA, 0.75) pri udržiavacej liečbe. Treba však dodať, že sa nejedná o priame porovnanie efektivity jednotlivých biologík a potrebujeme priame porovnávacie štúdie na vyvodenie silnejších záverov.

V ďalšom priebehu Parambir Dulai priblížil svoju prácu s dátami z reálnej klinickej praxe „real world data“ v rámci iniciatívy Victory consortium združujúcej 12 popredných IBD centier v USA.  Takto získané dáta napomáhajú premostiť klinickú prax a výsledky klinických štúdií, ponúkajú informácie o veľmi širokej skupine pacientov, integrujú dáta z rôznych zdrojov (elektronické chorobopisy, výkazníctvo pre platcov v rámci zdravotníckeho systému, registre), pričom však študovaná populácia pacientov je neselektovaná a dáta nemajú rovnakú kvalitu, čo sťažuje porovnanie a vyhodnotenie dát. Z uvedeného dôvodu pre vytvorenie porovnateľných skupín bola použitá metodika „Propensity score matching“. Výsledky pokračujúcej observačnej štúdie Victory consortium poukazujú na vyššie percento dosiahnutia klinickej remisie (54% vs 37%, hazard ratio HR 1.54 [1.08-2.18]), remisie bez steroidov (49% vs 38%, HR 1.43 [0.79-2.60]) a slizničného zhojenia (50% vs 42% HR 1.73 [1.10-2.73]) u pacientov s UC pri liečbe vedolizumabom v porovnaní s anti-TNF v 1- ročnom sledovaní(2), pričom výskyt závažných infekcií (4.1% vs 10.1% odds ratio OR 0.37 [0.13 – 1.02]) a závažných nežiaducich udalostí (4.7% vs 14.5% OR 0.29 [0.12 – 0.73]) bol u pacientov na liečbe monoterapiou vedolizumabom nižší v porovaní s monoterapiou anti-TNF (3). Napriek týmto zaujímavým výsledkom observačnej štúdie  Victory consortium na lepšie pochopenie efektivity a rizík jednotlivých liečebných režimov jednoznačne potrebujeme priame porovnávacie randomizované štúdie.

Na záver Jean-Frédéric Colombel zhrnul problematiku priamych porovnávacích štúdií  (placebom kontrolované referenčné štúdie, randomizované štúdie noninferiority, randomizované štúdie superiority), pričom pripomenul poznatky z predošlých priamych porovnávacích štúdií (SONIC, UC-SUCCESS, REACT, CALM, NOR-SWITCH), ktoré porovnávali biologiká s konvenčnou liečbou alebo konvenčné liečby navzájom a poukázal na príklad z dermatológie, konkrétne priamu porovnávaciu štúdiu superiority secukinumab vs. ustekinumab u pacientov s psoriázou, ktorá preukázala jednoznačnú superioritu secukinumabu s dosiahnutím vyše 90% účinnosti (primárny endpoint v 16. týždni), zmenila štandardné terapeutické postupy a secukinumab zaradila do prvej línie liečby u pacientov so psoriázou (4). Na záver zhrnul nadchádzajúce priame porovnávacie štúdie v UC a predpokladané dátumy prezentácií prvých výsledkov : VARSITY(vedolizumab vs adalimumab udržiavacia liečba týždeň 52) na rok 2019 (5), HIBISCUS 1 a 2 (etrolizumab  vs. adalimumab indukcia týždeň 10) na rok 2020 (6,7), EXPEDITION (vedolizumab vs. brazikumab udržiavacia liečba týždeň 54) na rok 2021 (8) a GARDENIA (etrolizumab vs.infliximab udržiavacia liečba týždeň 54) na rok 2023 (9), na ktoré sa môžeme tešiť.

Je jasné, že vzhľadom na príchod viacerých liekov s rôznymi mechanizmami účinku do liečby IBD sa jednou z hlavných otázok stáva otázka, ktorý liek zvoliť z portfólia dostupných liečiv pre konkrétneho pacienta. Na správne rozhodovanie preto potrebujeme informácie z prospektívnych porovnávacích „head to head“ randomizovaných štúdií.

Literatúra:

  1. Singh et al. Aliment Pharmacol Ther. 2018;47:162–175.
  2. Faleck D et al. J Crohns Colitis. 2018;12(suppl1):S019 (abstr OP026).
  3. Lukin DJ, et al. J Crohns Colitis. 2018;12:S036 (abstract DOP009).
  4. Thaci et al. J Am Acad Dermatol. 2015 Sep;73(3):400-9.
  5. ClinicalTrials.gov NCT02497469.
  6. ClinicalTrials.gov NCT02171429.
  7. ClinicalTrials.gov NCT02163759.
  8. ClinicalTrials.gov NCT03616821.
  9. ClinicalTrials.gov NCT02136069.

SK/VED/1906/0021

Mohlo by Vás zajímat

ENTYVIO

Zkrácené informace o přípravku

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.

Název: Entyvio 300 mg prášek pro koncentrát pro infuzní roztok. Složení: Jedna injekční lahvička obsahuje vedolizumabum 300 mg. Po rekonstituci jeden ml obsahuje vedolizumabum 60 mg. Seznam pomocných látek viz SPC. Indikace: Léčba dospělých pacientů se středně těžkou až těžkou aktivní ulcerózní kolitidou nebo se středně těžkou až těžkou aktivní Crohnovou chorobou, u nichž buď nastala neadekvátní odpověď na konvenční terapii nebo na antagonistu tumor nekrotizujícího faktoru alfa (TNFα), nebo došlo ke ztrátě odpovědi na léčbu, nebo kteří uvedenou léčbu netolerují. Dávkování a způsob podání: Doporučená dávka je 300 mg podávaných i.v. infuzí v týdnu nula, dva a šest a dále pak každých osm týdnů. Ulcerózní kolitida: Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 10, je zapotřebí léčbu ukončit. Crohnova choroba:Pacienti, u nichž nedošlo k odpovědi na léčbu, mohou mít prospěch z dávky v týdnu 10. U pacientů, kteří na léčbu reagují, se má v léčbě pokračovat od týdne 14 každých osm týdnů. Pokud se neprokáže léčebný přínos do týdne 14, léčba pacientů s Crohnovou chorobou se má ukončit. Při poklesu odpovědi mohou mít někteří pacienti prospěch ze zvýšení frekvence podávání přípravku Entyvio 300 mg na každé čtyři týdny. Pokud bude léčba přerušena a bude zapotřebí léčbu obnovit, je možné zvážit podávání každé čtyři týdny. Bezpečnost a účinnost vedolizumabu u dětí ve věku od 0 do 17 let nebyla dosud stanovena. U starších pacientů se úprava dávkování nevyžaduje. Přípravek je určen pouze k intravenóznímu podání jako intravenózní infuze po dobu 30 minut. Před podáním je zapotřebí jej rekonstituovat a dále naředit (viz SPC). Kontraindikace: Hypersenzitivita na léčivou látku nebo na kteroukoli pomocnou látku. Aktivní závažné infekce, jako jsou tuberkulóza, sepse, cytomegalovirus, listerióza, a oportunní infekce, jako je progresivní multifokální leukoencefalopatie (PML). Zvláštní upozornění: Všechny pacienty je třeba nepřetržitě sledovat během každé infuze a dále přibližně jednu hodinu (u prvních dvou infuzí dvě hodiny) po ukončení infuze. Byly hlášeny reakce související s infuzí (IRR) a hypersenzitivní reakce. Existuje potenciální zvýšené riziko oportunních infekcí nebo infekcí, pro něž je střevo ochrannou bariérou. Před zahájením léčby musí být pacienti vyšetřeni na tuberkulózu. Pokud vznikne podezření na PML, léčba se musí přerušit; pokud se potvrdí, léčba se musí trvale zastavit. Souběžné používání přípravku s biologickými imunosupresivy se nedoporučuje. Při léčbě se může pokračovat v očkování neživými vakcínami. Očkování vakcínou proti chřipce se má provádět injekčním podáním ve shodě s rutinní klinickou praxí. Ostatní živé vakcíny lze podávat pouze v případě, že přínosy jasně převažují nad riziky. Vedolizumab podávaný pacientům bez souběžné léčby kortikosteroidy může být méně účinný v indukci remise Crohnovy choroby než při souběžné lěčbě kortikosteroidy. Lékovéinterakce: Společné podávání kortikosteroidů, imunomodulátorů a aminosalicylátů nemá klinicky významný účinek na farmakokinetiku vedolizumabu. Živé vakcíny, zejména perorální živé vakcíny, je nutno s přípravkem Entyvio používat s opatrností. Těhotenství a kojení: Ženy, které mohou otěhotnět, mají používat adekvátní antikoncepci a pokračovat v jejím užívání nejméně 18 týdnů od poslední léčby. Podávání přípravku Entyvio v těhotenství se z preventivních důvodů nedoporučuje, pokud přínos jeho podávání jasně nepřeváží nad potenciálním rizikem pro matku i plod. Vedolizumab byl zjištěn v mateřském mléce. Při použití vedolizumabu u kojících žen je třeba vzít v úvahu přínos léčby pro matku a potenciální rizika pro kojence. Účinky na schopnost řídit a obsluhovat stroje: Přípravek Entyvio má malý vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, protože u malého počtu pacientů byly hlášeny závratě. Nežádoucí účinky: Nejčastěji hlášenými nežádoucími účinky jsou infekce (jako jsou nazsofaryngitida, infekce horních cest dýchacích, bronchitida, chřipka a sinusitida), bolest hlavy, nauzea, pyrexie, únava, kašel, artralgie. Byly také hlášeny reakce v místě injekce. Ostatní viz SPC. Ve studiích byly hlášeny závažné infekce, které zahrnují tuberkulózu, sepse (některé fatální), salmonelovou sepsi, listeriovou meningitidu a cytomegalovirovou kolitidu. Během léčby vedolizumabem se mohou vytvořit protilátky proti vedolizumabu, z nichž většina je neutralizujících. Reakce související s infuzí jsou hlášeny po infuzi vedolizumabu u pacientů s protilátkami proti vedolizumabu. Doba použitelnosti: 3 roky. Stabilita po otevření před použitím rekonstituovaného roztoku v injekční lahvičce byla prokázána po dobu 8 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Kombinovaná stabilita po otevření před použitím přípravku Entyvio v injekční lahvičce a infuzního vaku s injekčním roztokem chloridu sodného 9mg/ml (0,9%) činí celkem 12 hodin při teplotě 20 °C – 25 °C nebo 24 hodin při teplotě 2 °C – 8 °C. Chraňte rekonstituovaný roztok v injekční lahvičce nebo naředěný roztok v infuzním vaku před mrazem. Zvláštní požadavky na podmínky uchovávání: Injekční lahvičku uchovávejte v chladničce (2 °C- 8 °C) v krabičce, aby byl přípravek chráněn před světlem. Držitel rozhodnutí o registraci: Takeda Pharma A/S, Dybendal Alle 10, 2630 Taastrup, Dánsko. Registrační číslo: EU/1/14/923/001. Datum poslední revize: 20. 2. 2019

Přípravek je hrazen z prostředků veřejného zdravotního pojištění a je vydáván pouze na lékařský předpis. Před předepsáním se seznamte s úplným zněním Souhrnu údajů o přípravku.